|

Akutní zánět slepého střeva: příznaky, léčba

Zánět slepého střeva, apendicitida, nebo lidově „slepák“, je nejčastější příčinou náhlých břišních příhod – během života postihne až 7 % populace, a to bez ohledu na věk. Zánět slepého střeva vzniká většinou naprosto nepředvídatelně a představuje život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou hospitalizaci a většinou i operační řešení.

Samotný zákrok není nijak složitý, avšak následuje jej několikatýdenní rekonvalescence v podobě nepříjemných diet.

Co je příčinou zánětu slepého střeva?

Pokud mluvíme o zánětu slepého střeva, je nejprve nutné ujasnit si, že zánět nepostihuje celé slepé střevo, ale jen jeho část – tzv. červovitý výběžek, apendix. Apendix je slepě zakončený a je proto náchylný k zachycení různých pevných částic, např. kousků trávenin nebo cizích těles. Je to také místo, kde se snadno a hojně množí bakterie. Z těchto důvodů se může apendix zanítit a vzniká akutní zánět, který vyvolává bolestivost a který je nutné z těla vyjmout operačním zákrokem. Jeho vyjmutí není pro člověka životu nebezpečné, nicméně přesto je apendix důležitým lymfatickým orgánem, který se účastní imunitních reakcí v trávicím traktu.

Příznaky akutního zánětu slepého střeva

Akutní zánět slepého střeva je náhlé onemocnění, které se rozvíjí bez jakýchkoli předchozích potíží. Jeho příznaky nastupují během několika dní a postupně se stupňují. Apendix může být v břišní dutině lokalizován na různých místech, avšak nejběžněji se vyskytuje v pravém podbřišku. První signály zánětlivého onemocnění apendixu se ozývají jako nijak nevýrazné bolesti kolem pupku. Po rozšíření zánětu na okolí apendixu se pak bolesti přesouvají právě do pravého podbřišku, nabývají na síle a jejich prudkost se postižený snaží zmírnit polohou vleže na zádech s pokrčenými koleny. K bolestem se mohou připojit i další příznaky – zvýšená teplota kolem 37,5 °C (horečky nejsou pro apendicitidu typické), ztuhlost břicha na dotek, bolestivost při stlačení břicha v místě postižení a následném prudkém odtažení, pocity na zvracení, zvracení, zácpa, vzácně i průjmy. Tyto příznaky však mohou signalizovat i jiná onemocnění, ale vždy platí, že pokud pociťujeme jakoukoli prudkou bolest břicha, s okamžitou návštěvou lékaře nebo přivoláním záchranné služby neotálíme.

Léčba akutního zánětu slepého střeva

Pro úspěšnou léčbu akutního zánětu apendixu je důležité včasné zajištění lékařské pomoci. Lékař provede diagnózu, a pokud se zánět potvrdí, je nutné postiženého hospitalizovat na chirurgickém oddělení. Zpravidla následuje operační zákrok (klasický nebo laparoskopický), který je pro chirurga rutinní záležitostí. Po zákroku je pacient ještě 1 den nalačno a v následujících týdnech dodržuje dietní režim v podobě nedráždivé, často pouze tekuté stravy. K tišení bolesti se mohou podat analgetika. Hospitalizace trvá zhruba 4-7 dnů a po odchodu z nemocnice je nutné, aby se pacient nejméně šest týdnů fyzicky nenamáhal kvůli hojení jizvy v podbřišku.

Proč je zánět slepého střeva nebezpečný?

Jak již bylo v úvodu napsáno, akutní zánět apendixu je stav, který může vážně ohrozit život člověka. Vážné komplikace nastávají tehdy, když se zánět rozšíří z apendixu do břišní dutiny, nebo když zanícený apendix praskne a jeho obsah se do břišní dutiny vylije. Břišní dutina je bohatě vystlána krevními cévami, které v případě zánětu pohltí nahromaděné bakteriální toxiny. Následkem toho vzniká sepse, neboli otrava krve, která je vlastní příčinou ohrožení pacienta na životě. Krev roznese nebezpečné bakterie po celém organismu, který zahájí bouřlivou imunitní reakci. Léčba takového stavu je sice možná, ale i v dnešní moderní době, kdy známe mnoho účinných antibiotik, bývá někdy neúspěšná.

Na závěr ještě malou zajímavost. Přestože je akutní zánět apendixu onemocněním, které nemůžeme nijak předvídat a tudíž se proti němu ani bránit, existuje možnost, jak alespoň riziko jeho vzniku snížit. Bylo totiž prokázáno, že zánět apendixu souvisí s našimi stravovacími návyky, které jsou chudé na nepostradatelnou vlákninu. Její nedostatek zpomaluje postup trávenin střevním traktem a zvyšuje tak riziko zánětu. Na vlákninu jsou bohaté mléčné výrobky, ovoce a zelenina, obilniny a různé druhy ořechů. Pokud se tedy chceme „slepáku“ vyhnout a nezařadit se do oněch sedmi procent populace, neměli bychom se těmto potravinám vyhýbat.

Další články z rubriky

Další články z rubriky

Tagy: , ,

Zanechte odpověď