Domů Nemoci Infekce Clostridium difficile

Clostridium difficile

Počet pacientů s onemocněními způsobenými střevní bakterií Cloastridium difficile stále stoupá. Které skupiny obyvatel tvoří nejvíce rizikovou skupinu pacientů náchylných k nákaze? Jaké jsou příznaky infekce a jak probíhá léčba?

clostridium difficileOdolná střevní bakterie

Clostridium difficile je bakterie tyčkovitého tvaru z rodu Clostridia, která byla v medicínské literatuře poprvé popsána v polovině 30. let 20. století. C. difficile žije ve střevech pacientů a na rozdíl od ostatních bakterií žijících v zažívacím traktu je velmi odolná a rezistentní vůči antibiotikům. Bakterie se vyskytuje běžně v přírodě, a to nejen ve střevech savců, ale také volně ve vodě a v půdě.

C. difficile a antibiotika

Mnoho lidí, především dětí, jsou přenašeči C. difficile, aniž by je trápily jakékoli příznaky, a to z toho důvodu, že ve zdravém zažívacím ústrojí žijí tzv. přátelské bakterie, které nedovolí C. difficile, aby se příliš rozmnožila. Pokud bakterie obsadí střeva zdravého člověka, nedochází k propuknutí nemoci.

Ovšem jinak je tomu u nezdravých osob. Rizikovou skupinu z hlediska nákazy a podlehnutí infekci tak představují hospitalizovaní pacienti (C. difficile je tedy typickým původcem nozokomiální infekce), kteří jsou dlouhodobě léčeni širokospektrálními antibiotiky. Jak známo, antibiotika ničí přirozenou střevní mikroflóru, čímž činí zažívací trakt náchylný ke kolonizaci C. difficile.

Příznaky a projevy

Charakteristickým příznakem kolonizace střev bakterií Clostridium difficile je průjem, který dlouhodobě vede k úbytku hmotnosti, ztrátě důležitých minerálů a dehydrataci. Pacienty trápí především únava, slabost, bolesti hlavy, bolesti břicha a křeče v břiše.

Možnosti léčby

Základem léčby je přerušení podávání antibiotik, pokud je to možné. (Onemocnění, kvůli nimž jsou pacienti hospitalizováni, jsou totiž zpravidla mnohem závažnějšího charakteru než nozokomiální infekce způsobená C. difficile.) Pokud to vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta a nemožnosti nahradit antibiotika jinými léky možné není, léčba spočívá pouze v řešení symptomů, to znamená, že se pacientům podává zvýšené množství tekutin (zvýšená hydratace) a životně důležitých vitamínů a minerálů, které tělo vlivem úporných a dlouho trvajících průjmů ztrácí.

Prevence infekce

Vzhledem k tomu, že zdrojem nákazy v nemocnicích jsou především ruce ošetřujícího personálu, používané lékařské pomůcky a nástroje  a dále pak předměty, jako jsou příbory, skleničky, talíře a další nádobí (nejčastější je přenos oro-fekální cestou), roste význam prevence, která je založena na přísném dodržování hygienických návyků a předpisů. (Což je zejména v zemích Třetího světa, kde tato pravidla příliš pečlivě dodržována nejsou, velmi problematické.)

Dodržování hygienických předpisů

V nemocnicích, kde jsou nemocní pacienti, proto platí výrazně přísnější hygienické předpisy než v ostatních zařízeních:

1) K očistě rukou nestačí pouhé umytí mýdlem a vodou, je třeba provést také desinfekci desinfekčními prostředky, které by měly být volně dostupné u umyvadel.

2)Dále je důležité důkladně desinfikovat veškeré lékařské nástroje a pomůcky.

3)Ložní prádlo pacientů je nutné přepravovat výhradně v uzavřených pytlích k tomu určených.

Tímto samozřejmě výčet preventivních opatření nekončí, tato pravidla jsou součástí předpisů nemocnic.

Závěrem ještě dodejme, že k prevenci může do jisté míry rovněž přispět pečlivé zvážení lékařů, zda podají pacientům antibiotika, a zda tato budou mít širokospektrální charakter.

Foto: Freeimages.com

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here