|

Informovaný souhlas pacienta

Jednou ze základních podmínek pro uskutečnění jakéhokoli lékařského zákroku je poskytnutí svobodného a informovaného souhlasu osobou, které se tento zákrok týká. Informovaný souhlas je základním medicínským právem ukotveným v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně ve spojení s Ústavou české republiky.

Informovaný souhlas pacient podává buď ústně, nebo v závažnějších případech jako jsou operace či experimenty pacient podepisuje speciální formulář.

Informovaný souhlas je v dnešní medicíně klíčový

Informovaný souhlas je vyjádřením svobodné vůle pacienta – jeho autonomie. Respekt k pacientově autonomii je jedním ze základních principů medicíny a v současné době je i právně ošetřen. Od roku 2001, kdy pro ČR začala platit Úmluva o lidských právech a biomedicíně, je tedy jakýkoli lékařský zákrok bez souhlasu pacienta protiprávním úkonem. Článek 5 této Úmluvy definuje informovaný souhlas takto:

„Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. Dotčená osoba může kdykoli svobodně svůj souhlas odvolat.“

„Zákrok“ je zde vnímám v poměrně širokém slova smyslu, ne jen ve smyslu operace – rozumíme pod ním veškeré lékařské úkony, tedy vyšetření pacienta, preventivní péči, léčbu, rehabilitaci i postupy spojené s výzkumem. Další články Úmluvy pak definují i výjimky, při kterých tento souhlas není nutný, pro jiné případy, např. transplantace či experimenty naopak podmínky souhlasu jednotlivé části Úmluvy ještě zpřísňují. Souhlas pacienta není třeba pouze v případech, kdy je pacientovi léčba nařízena trestním řízením, dále v případě nosičů infekčních onemocnění a u nemocí, u nichž lze povinné léčení nařídit, stejně tak pokud pacient trpí duševní poruchou nebo intoxikací a může ohrozit nejen sebe, ale i své okolí a v neposlední řadě také tehdy, jestliže pacientův zdravotní stav neumožňuje souhlas vyjádřit a léčba je neodkladně nutná k záchraně jeho života či zdraví.

Náležitosti informovaného souhlasu

Aby byl informovaný souhlas platný, musí splňovat tyto podmínky – musí být svobodný a informovaný. Svobodný je souhlas jedině tehdy, jestliže jej pacient podává na základě svého vlastního rozhodnutí, tedy nikoli z nátlaku či donucení (často ze strany rodiny). Aby mohl být souhlas informovaný, musí lékař pacienta pravdivě a řádně poučit o:

  • charakteru onemocnění, jeho aktuálním stádiu a prognóze
  • o léčbě a všech potřebných vyšetřeních, jejich povaze, postupu provedení, účelu, důsledku, alternativách a případných rizicích
  • o dalších informacích, které by mohly pacientovo rozhodnutí ovlivnit

Lékař musí tyto informace podávat srozumitelným způsobem, přičemž přihlíží k intelektové vybavenosti pacienta (eventuelně k jeho vzdělání), k jeho věku a současnému zdravotnímu stavu. Souhlas je dále platný jedině tehdy, je-li dán dostatečně předem. Pacient musí mít podle povahy zákroku dostatečné množství času, aby mohl všemu porozumět a svobodně se rozhodnout (např. souhlas podepsaný těsně před operací v okamžiku, kdy je pacient již pod vlivem léků, je neplatný). Pacient má dále právo klást lékaři doplňující otázky. Informovaný souhlas je možné odvolat, a to buď ještě před započetím léčby (či péče nebo zákroku), případně během ní, ale nikdy ne zpětně po již provedených léčebných postupech. Informovaný souhlas může mít několik podob – ústní, písemnou i konkludentní, tj. v podobě vyjádření vůle zřejmým chováním.

Kdo dává souhlas u nezletilých?

V případě vyjádření informovaného souhlasu nezletilou osobou, která není k tomuto činu právně způsobilá, uděluje souhlas zákonný zástupce nezletilého, případně úřední osoba, které je tímto právem zmocněna. Samozřejmě pokud se již jedná o starší děti, je k jejich úsudkům a názorům také přihlíženo a to v úměrnosti k jejich věku a vyspělosti.

Jakkoli se zdá, že informovaný souhlas je ideálním krokem k dosažení svobodné vůle pacientů a vyjádření jejich autonomie, získávání informovaného souhlasu v praxi skýtá i mnoho úskalí a problémů, které ještě nebyly jednoznačně dořešeny. Typickým příkladem je například otázka, jaká rizika je nutné pacientovi sdělovat a jaká již jsou natolik vzácná a nepravděpodobná, že se uvádět nemusí. Velkým etickým problémem je také právo lékaře zatajit informace, které by mohly pacientovi ublížit, např. tím, že u něj způsobí šok či úzkost a přehnaný strach z chystaného zákroku či vyšetření. Vše je tedy mnohem složitější, než se zdá, avšak my pevně doufáme, že pokud se dostanete do role pacienta, dostanou se vám všechna práva, která máte.

Další články z rubriky

Tagy: , , ,

Zanechte odpověď