Domů Nemoci Kardiomyopatie

Kardiomyopatie

Kardiomyopatie (KMP) představují nesourodou skupinu onemocnění srdce, která vedou k poruše jeho správné funkce, zejména kontrakce a dilatace srdečních oddílů. Na vině přitom není ani nedokrevnost srdečního svalu (jako při ischemické chorobě srdeční), ani arteriální hypertenze, chlopenní či vrozené vady srdce.  Rozlišujeme několik typů kardiomyopatií podle tvarových a funkčních změn na srdeční svalovině – základními 3 typy jsou kardiomyopatie dilatační, hypertrofická a restriktivní.

Dilatační kardiomyopatie

Dilatační KMP je nejčastější formou. Dochází při ní k dilataci (tj. roztažení) srdečních oddílů, nejvíce pak levé komory. Výsledkem je porucha čerpací funkce srdce – rozšíření způsobí, že se levá komora hůře stahuje a tím vypuzuje do oběhu méně okysličené krve. Dilatační KMP se proto projevuje stejně jako levostranné srdeční selhávání dechovými obtížemi (dušnost, plicní edém), únavností, nevýkonností a periferními otoky dolních končetin. Jako komplikace se mohou vyskytnout srdeční arytmie, zvláště nebezpečné jsou fibrilace komor či komorová tachykardie. Příčina dilatační KMP nebyla zcela objasněna; může se jednat o následek prodělaného virového zánětu myokardu (myokarditidy), někdy je za častou příčinu označován také alkoholismus. Jistou roli hraje i dědičnost. Diagnostika dilatační KMP je založena na echokardiografii, dále se provádí i CT angiografie, magnetická rezonance či koronární angiografie při podezření na nedokrevnost myokardu. Vyléčit dilatační kardiomyopatii nelze, léčba je proto založena na mírnění příznaků srdečního selhávání (diuretika k odvodnění), prevenci arytmií (β-blokátory) a ochranně srdečního svalu před jeho dalším poškozováním (ACE-inhibitory).

Hypertrofická kardiomyopatie

Hypertrofická KMP je zpravidla vrozeným dědičným onemocněním, způsobeným genovými mutacemi. Vyznačuje se zbytněním srdečních stěn růstem svalových buněk jak co do velikosti, tak do objemu – dochází k hypertrofii zejména levé komory a septa mezi oběma komorami. Takto postižená levé komora se nedokáže dostatečně relaxovat a tudíž ani plnit přitékající krví, ta proto stagnuje v malém krevním oběhu a dochází k překrvení plic. Z příznaků se dostavuje dušnost, únava, špatná výkonnost, anginózní bolesti na hrudi připomínající infarkt myokardu, synkopy (náhlé ztráty vědomí) či motání hlavy. Hypertrofická komora bývá náchylná ke vzniku život ohrožující arytmie, fibrilace komor. Tato komplikace může být příčinou náhlé smrti, a to i u mladých, často trénovaných jedinců. Při vyšetření pacienta zaznamenáváme poslechovou šelest, EKG podává informace o přetížení srdce a s jistotou stanovíme diagnózu pomocí echokardiografie. Léčba je jednak farmakologická (podávají se diuretika, antiarytmika, β-blokátory, blokátory kalciových kanálů), jednak chirurgická – provádí se odnětí části zbytnělého septa. Při arytmiích je pacientovi implantován kardiostimulátor či novější přístroj, tzv. ICD, který v případě náhlé fibrilace vyšle silný elektrický signál k navození správného srdečního rytmu.

Restrikitvní kardiomyopatie

Restrikitvní KMP je již vzácnou formou kardiomyopatie. Je způsobena ukládáním bílkoviny amyloidu mezi svalové snopce myokardu, čímž tkáň vazivovatí a ztrácí svoji pružnost a poddajnost. Srdeční stěny přitom nebývají nijak ztluštělé, ani srdeční oddíly se nerozšiřují. Výsledkem je narušení jak funkce čerpací, tak vypuzovací, a opět se dostavují příznaky srdečního selhávání, hlavně otoky dolních končetin, případně ascites – výskyt tekutiny v dutině břišní. Vedle základního vyšetření srdce na EKG a echokardiografu se u restriktivní KMP uplatňuje i srdeční katetrizace a biopsie srdeční tkáně k histologickému rozboru k prokázání výskytu abnormálních bílkovin. Restriktivní KMP je obtížně léčitelná a její prognóza nebývá často příznivá. U některých pacientů lze však s úspěchem provést transplantaci srdce.

Arytmogenní kardiomyopatie pravé komory

Speciálním, taktéž vzácným typem kardiomyopatie je tzv. arytmogenní KMP (či dysplázie) pravé komory. Srdeční svalovina pravé komory je zde postupně nahrazována tukovou a vazivovou tkání. Protože pravá komora není tak důležitá pro čerpací funkci srdce, nemusí se toto postižení dlouho nijak projevit. Přeměněná tkáň je však opět náchylná k nebezpečným arytmiím, které mohou ohrozit lidský život a onemocnění se proto může vůbec poprvé projevit náhlou ztrátou vědomí či dokonce náhlou smrtí, často při sportu. Tukovou tkáň v srdeční tkáni lze nejlépe prokázat na magnetické rezonanci.

Zdroj obrázku:

lightpainting tvary srdce

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here