|

Kardiostimulátor

Kardiostimulátor je malý přístroj, který napomáhá regulaci srdeční akce u pacientů s poruchou srdečního rytmu ve smyslu jeho zpomalení. Bradykardie, neboli zpomalení srdeční frekvence, je nebezpečná zejména proto, že srdce nedodává tělu potřebné množství krve. Pacienti s bradykardií jsou proto vybaveni kardiostimulátorem, který v případě potřeby vydává elektrické impulzy podněcující srdeční stahy.

U nás byl první takový přístroj pacientovi zaveden v roce 1962 a v současnosti je plně hrazen pojišťovnami a nosí jej kolem 100 000 lidí.

Jak kardiostimulátor pracuje?

Kardiostimulátor je malá kovová krabička, která se umisťuje přímo do pacientova těla. Z krabičky vycházejí elektrody v počtu jedné až tří, které vedou do srdeční dutiny. Elektrody buď v pravidelných intervalech, nebo při snížení srdeční činnosti vydávají elektrické impulzy, které stimulují srdeční sval ke stahu v určité frekvenci. Tuto frekvenci lze podle potřeb pacienta upravit. U pacientů, kteří trpí pouze přechodnými bradykardiemi kardiostimulátor monitoruje srdeční akci a zapíná se pouze v případě potřeby, tedy v okamžiku, kdy tepová frekvence klesne pod určitou mez. Rytmus takového pacienta je tedy stimulován jen částečně. Přístroj je vybaven baterií, která má až několikaletou životnost, po jejímž vyčerpání je nutné baterii operativně vyměnit.

Je důležité podotknout, že kardiostimulátor pomáhá pouze tam, kde je příčinou poruchy srdečního rytmu jeho zpomalení, naopak rychlejší tepovou frekvenci zkorigovat nedokáže. Kardiostimulátor není určen ani k léčbě jiných srdečních poruch, jako jsou např. fibrilace síní nebo komor. Kardiostimulátor tedy může zajistit jen to, aby srdce netlouklo příliš pomalu.

Implantace kardiostimulátoru

Implantace kardiostimulátoru se provádí v lokálním znecitlivění a samotný zákrok trvá od půl hodiny do 90 minut (podle počtu elektrod). Přístroj se zavádí do oblasti pod klíční kostí. Nejprve jsou cestou žíly vena subclavia zavedeny jednotlivé elektrody do srdce tak, aby se dotýkaly srdeční svaloviny. O tom, zda je stimulátor umístěn správně, se lékař přesvědčí krátkou elektrickou stimulací ze zevního zdroje. Samotná krabička je následně voperována do podkoží. Po zavedení se provádí kontrolní EKG snímek. V místě implantace zůstane po zákroku jen malá rána s několika stehy, která se snadno a rychle hojí. Krabička přístroje je v podkoží na hrudníku vidět a pacient si ji může nahmatat, neboť není uložena příliš hluboko. Z nemocnice je pacient propuštěn většinou hned druhý den po implantaci.

Jak se žije s kardiostimulátorem

Zhruba po prvních pěti až šesti týdnech, kdy je pacientovi doporučeno vyvarovat se fyzické námaze, se dotyčný může zapojit do běžného života a dělat vše, na co byl zvyklý. Snad jedinou přítěží je, že každý pacient s kardiostimulátorem musí docházet na pravidelné kontroly do specializovaných kardiologických ambulancí. Během vyšetření se zjišťuje, zda přístroj pracuje správně a zda není potřeba vyměnit baterii. Pacientům se provádí EKG, na kterém jsou viditelné charakteristické „svislé čáry“, podle nichž lze vyhodnotit, jestli stimulátor funguje tak, jak má.

Kardiostimulátor a jeho funkci ohrožují nebo dokonce zastavují účinky magnetického a elektromagnetického pole. Pacientům je tudíž kontraindikováno vyšetření magnetickou rezonancí nebo elektroléčba, pacient je nesmí podstoupit (i když v současnosti jsou zkonstruované i kardiostimulátory, kterým již tyto vlivy příliš nevadí). Pacientům se doporučuje vyhýbat se těmto vlivům i v běžném životě např. tím, že nebudou nosit mobilní telefon v blízkosti přístroje a při telefonování využijí vždy ucho na opačné straně, než je kardiostimulátor. Ostatní doporučení již závisí na každém konkrétním případu – některým pacientům je doporučeno omezit těžkou fyzickou aktivitu, např. sport a opatrné musí být i ženy, které se rozhodnou pro mateřství.

Věda je v neustálém pokroku a tak se i kardiostimulátory dále zdokonalují a modernizují. V roce 2008 byl např. implantován nový kardiostimulátor, který dokáže rozpoznat, když je kardiak rozrušený, tedy dokáže vyhodnotit takové situace, kdy u pacienta hrozí ztráta vědomí. Mdloby jsou totiž jednou z nejčastějších komplikací, se kterou se pacienti se srdečními poruchami setkávají.

Další články z rubriky

Tagy: , , , ,

1 Odpověď pro “Kardiostimulátor”

  1. oliver napsal:

    Môže chorý s kardiostimulatorom umrieť na zastavu srdca

Zanechte odpověď