Domů Nemoci Onemocnění srdce Krevní obraz

Krevní obraz

Krevní obraz (KO) patří mezi základní a nejběžnější vyšetření krve prováděné v případě podezření na hematologické nebo vážnější infekční onemocnění. Dalším důvodem ke zjištění KO je příjem pacienta za účelem jeho hospitalizace. Tato metoda sloužící ke zjištění celkového zdravotního stavu pacienta se v medicíně používá již od počátku minulého století.

Krev a krevní obraz

Krev patří mezi nejdůležitější tělní tekutiny. Tvoří ji tři druhy krevních buněk: červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty), které jsou rozptýlené v plazmě (což je tekutina skládající se z vody a v ní rozpuštěných minerálních látek a bílkovin). Krevní obraz představuje základní hematologické vyšetření, které se provádí za účelem zjištění a upřesnění zdravotního stavu pacienta, a to protože většina nemocí se projevuje právě změnou krevního obrazu (například změnou počtu či velikosti krevních buněk). Krevní obraz tak pomáhá odhalit nejen nemoci krve (např. leukémie) a oběhového systému (např. trombóza), ale celou řadu dalších onemocnění, a stal se tak obvyklou součástí preventivních prohlídek, předoperačních a dalších vyšetření. Krevní obraz se jako medicínská metoda používá od roku 1904, kdy jej zavedl německý lékař Josef Arneth.

Součásti krevního obrazu

V rámci krevního obrazu se zjišťuje počet leukocytů (WBC), počet erytrocytů (RBC), hemoglobin (HGB), hematokrit (HTC), střední objem červené krvinky (MCV), průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH), průměrná koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC), distribuční křivka červených krvinek (RDW), počet krevních destiček neboli trombocytů (PLT), objem krevních destiček (MPV), destičkový hematokrit (PCT) a distribuční křivka krevních destiček (PDW). Součástí KO je velmi často také diferenciálního rozpočtu leukocytů, v rámci kterého se zjišťuje zastoupení jednotlivých subtypů bílých krvinek.

Průběh vyšetření

Vyšetření KO (až na zacvičení paží před odběrem krve) nevyžaduje žádnou speciální přípravu. Pacient se dostaví do příslušného zdravotnického zařízení (nejčastěji do ordinace nebo transfuzní stanice) na kontrolní odběr krve, který provádí zdravotní sestra, a to zpravidla ze žíly v loketní jamce. Odebraný vzorek sestra uzavře do plastové zkumavky, kterou opatří identifikačními údaji pacienta, a odešle do hematologické laboratoře ke zkoumání. Výsledek mají lékaři k dispozici do 24 hodin. Samotné vyšetření KO neznamená pro pacienta žádné omezení.

Vypovídací schopnost KO

Krevní obraz odráží zdravotní stav pacienta. Změny v počtu, velikosti nebo tvaru krevních buněk vypovídají o změnách zdravotního stavu pacienta. V případě nemoci dokáže KO vyjádřit také její průběh. Například klesající množství hemoglobinu a množství erytrocytů zároveň signalizuje chudokrevnost neboli anémii. Snížené množství trombocytů může být známkou vnitřního krvácení. Z krevního obrazu lze dále zjistit přítomnost infekce v těle, zvýšené množství bílých krvinek zakládající podezření na leukémii a celou řadu dalších onemocnění. Krevní obraz je podpůrnou metodou, kterou je nutné pro potřeby diagnózy konkrétní nemoci vždy doplnit o další vyšetření. Zjištění krevního obrazu má rovněž velký význam z hlediska prevence, a to z toho důvodu, že dokáže zjistit změny v organismu ještě předtím, než se objeví příznaky samotné nemoci, a umožnit tak zahájení léčby ještě v době, než nemoc naplno propukne.

Krevní obraz v těhotenství

Krevní obraz se rovněž zjišťuje u gravidních žen v rámci těhotenské poradny.  V těhotenství dochází ke změnám KO v důsledku zvýšených metabolických nároků organismu. Mnoho žen v období těhotenství postihuje anémie, která bývá nejčastěji způsobena nárůstem plazmy. Pokud tuto diagnózu výsledky krevní obraz potvrdí, lékař pacientce předepíše zvýšenou dávku železa. Železo se anemickým ženám podává perorálně. Tato medikace pomáhá předcházet případnému výskytu komplikací v průběhu těhotenství a porodu. Krevní vyšetření v těhotenství je důležité také z důvodu zjištění či vyloučení preeklampsie, což je vážný zdravotní stav, který může způsobit nedostatečné zásobení placenty krví, nebo eklampsii – nejzávažnější komplikaci preeklampsie ohrožující život matky i plodu.

Foto: Freeimages.com

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here