Domů Nemoci Kůže Malassezia furfur

Malassezia furfur

Malassezia furfur je velmi drobná, mikroskopická kvasinka, která je součástí přirozené mikroflóry nacházející se na naší pokožce. Nejčastěji se nachízí v místech, kde je vyšší počet mazových žláz. M. furfur je neškodná, ale pokud dojde k jejímu přemnožení, způsobí zánět.

Patogen:

Malassezia furfur je lipofilní kvasinka (má „ráda tuk“, který potřebuje ke svému růstu), vytváří vlákna hyfy, ale také kruhové a oválné struktury.

Jak už bylo zmíněné, potřebuje ke svému životu mastné kyseliny, které jsou pro ni zdrojem uhlíku. Hlavně se jedná o středně dlouhé a dlouhořetězcové mastné kyseliny, jako je kyselina olejová, arachinodová, stearova a palmitová. M. furfur produkuje enzymy, které tyto mastné kyseliny štěpí. Krom toho obsahuje také enzymy, které umí štěpit membrány ostatních mikroorganismů, čímž může zabránit vzniku jiné infekce na kůži.

Nejvíce se vyskytuje např. na hlavě, zádech a hrudníku. Kolonizuje již kojence od 1 měsíce. Pokud je kůže zdravá a stejně tak ostatní mikroflóra a imunitní systém, nečiní M. furfur žádné problémy.

Onemocnění způsobená M. furfur:

Povrchové infekce

Nejčastějšími onemocněními, která M. furfur způsobuje, jsou povrchové kožní mykózy tinea versicolor/pityriasis versicolor. U této nemoci dochází ke změnám pigmentace postižených míst. Může dojít ke tvorbě tmavých, nebo naopak bílých „fleků“. Kožní změny provází také zpomalení obnovy pokožky a svědění. M. furfur je také spojována se seborrhoickou dermatitidou, pro kterou jsou typické kožní léze, plaky mastných olejnatých šupin, dále je přítomné svědění, zarudnutí, v případě, že je postižený ve vlasové části, dochází ke ztrátě vlasů.

Dalším onemocněním, které má souvislost s Malassezia furfur je onychomykóza, nehtová plíseň. Postiženy jsou nehty a nejprve dochází ke změnám zabarvení a pak také ke  změně struktury a tvaru nehtu.

U predisponovaných jedinců může M. furfur způsobovat alergické reakce.

Vnitřní infekce

Zvláště u pacientů oslabených, např. po chemoterapii, transplantaci, lidmi s imunodeficity, HIV atd. může M. furfur způsobit systémovou infekci a fungémii. Kvasinka se nachází v krevním oběhu a může se dostat do jakékoholi orgánu. To je provázeno teplotou, zvýšením počtu leukocytů a snížením počtu krevních destiček. U novorozenců se objevuje zástava dechu a zpomalení srdeční činnosti.

Při napadení pobřišnice se rozvíjí peritonitida.

Kvasinka se může také přemnožit v nose a způsobit sinusitity, při vcestování do plic zánět plicních cév, v srdci se vlivem infekce tvoří nitrosrdeční infikované tromby.

Kvasinka se může dostat i do mozku a způsobit meningoencefalitidu.

Diagnostika:

Diagnostika se provází ze získaných vzorků a provádí se kultivace, během níž se potvrdí přítomnost kvasinky.

Léčba:

U infekcí, které jsou kožní, je možné podávat různé masti, gely, které obsahují antimykotika, např. látky ketoconazole, itraconazole, fluconazole.

V případě vnitřních infekcí je nutné nasadit léčbu systémovou, nejčastěji se volí amfotericin B podávaný nitrožilně, popř. jiná antimykotika.

Sdílejte

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here