Domů Nemoci Vnitřní orgány Myxedém

Myxedém

82

Myxedémem (slovo z řeckého myx /mucin/ a edém /otok/) označujeme stav, který provází snížení funkce štítné žlázy (hypotyreózu). Jedná se o otoky, které vznikají hromaděním mukopolysacharidů (glykosaminoglykanů) hlavně v kůži a podkoží. Tento jev zdokumentoval již v roce 1878 Dr. Ord při pitvě ženy trpící sníženou funkcí štítné žlázy.

Jedná se o tuhý otok na rozdíl třeba od otoků s hromaděním tekutin při srdečním či ledvinném selhávání, který je měkký, pastovitý.

Navíc na je myxedém celotělový, není tedy zatížen gravitací, jak tomu je např. u dříve zmíněných otoků, které jsou viditelné hlavně na dolních končetinách. Na okrajových částech těla je možné najít ještě jeden typ tuhého otoku, jedná se o lymfedém.

Je celkem snadné rozlišit mezi jednotlivými typy otoků, a to i díky tomu, že myxedém je součástí patologie, jako je snížení funkce štítné žlázy.

Myxedém

Snížená funkce štítné žlázy:

Vyskytuje se u nemocí, které postihují štítnou žlázu, např. autoimunitní nemoci jako Hashimotova tyreoitida či nedostatečném příjmu jódu.

Myxedém se objevuje až u těžších stavů, setkáváme se s ním tedy v dnešní době poměrně málo. Pacienti jsou totiž řádně léčeni již v méně pokročilých stádiích nemoci.

K lékaři pacienta přivádí příznaky hypofunkce štítné žlázy, ta se projevuje např. suchou kůží, vypadáváním vlasů, únavou, zácpou, přibíráním na váze, zimomřivostí, bušením srdce, zhrubnutím hlasu a chrapotem, otoky víček…

Průběh myxedému:

Zmnožené mukopolysacharidy na sebe vážou vodu, takže dochází k jejímu zadržování a prosáknutí tkání, vzniká otok.

Otok bývá celotělový, může být patrný kdekoli na těle. Velmi dobře viditelný je pak hlavně v obličeji, např. v okolí očí či v oblasti čelisti.

Hromadění mukopolysacharidů a vody v podkoží ovšem poškozuje i kůži samotnou a její obranné funkce. Dochází pak k tomu, že je kůže citlivější na poranění, hůře se hojí, snáze se na ní množí infekce aj.

Diagnostika:

Diagnostika myxedému není složitá, jelikož patří mezi symptomy snížené funkce štítné žlázy.

Lékař se tak zaměřuje právě na ni.

Provádí se UZ štítné žlázy, krevní testy, kterými se určují koncentrace hormonů štítné žlázy i hladina hormonu z hypofýzy (TSH), který stimuluje aktivitu štítné žlázy k produkci hormonů.

Při podezření na autoimunitní choroby štítné žlázy se doplňuje imunologické vyšetření, autoprotilátky aj.

Léčba myxedému:

Léčba myxedému je spojená s léčbou hypofunkce štítné žlázy. Jedná se o podávání synteticky vyráběných hormonů štítné žlázy v dávkách takových, aby byly doplněny potřebné hladiny hormonů a zmizely příznaky z nedostatečné funkce štítné žlázy.

Další  typ:

Krom myxedému, který je spojen se sníženou funkcí štítné žlázy, existuje i pretibiální myxedém. Ten však vzniká při zvýšené funkci žlázy. Objevuje se často u Graves-Basedowovy nemoci.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here