|

Obecné zásady první pomoci

Zásady první pomociPrvní pomoc je soubor účelných opatření, která mají zajistit uchování lidského zdraví, případně života. První pomoci by proto měla patřit k základnímu vzdělání a každý z nás by ji měl ovládat tak, aby v případně ohrožení mohl efektivně pomoci. O tom, jak provádět první pomoc při různých typech ohrožení života se dočtete v rubrice První pomoc na našich stránkách. Přestože se postupy první pomoci občas mění, existují jisté obecné zásady, které jsou neměnné a jejichž znalost je také velmi podstatná.

Postup při poskytování první pomoci

První pomoc rozdělujeme na technickou a zdravotnickou. Pamatujme, že technická první pomoc vždy předchází pomoci zdravotnické. Technická první pomoc spočívá v odstranění život ohrožujících příčin a provádíme ji buď sami např. uhašením menšího požáru, vypnutí přívodu plynu či zdroje elektrického proudu apod. Do technické pomoci spadá i snaha vyprostit postiženého z trosek nebo havarovaného auta, avšak důležité je dbát také na bezpečnost zachránce. V složitějších případech proto provádí vyprošťování hasičský záchranný sbor. Právě z toho důvodu voláme k nehodě jako první hasiče (150), a až poté rychlou záchrannou službu (155) a policii (158). Při poskytování první pomoci dbáme, jak už bylo napsáno, nejen na bezpečnost poraněného, ale i zachránce – veškeré kroky děláme s rozvahou.

Při poskytování první pomoci postupujeme následovně:

1) Poskytneme technickou první pomoc
2) Vyšetřením zjistíme stav životních funkcí

  • I. úroveň dýchání – sledujeme dýchací pohyby nebo před ústa přiložíme zrcátko, dech je však schopná zaznamenat i přiložená dlaň ruky
  • II. stav oběhu – hmatáme pulz na palcové straně zápěstí nebo na krkavici
  • III. stav vědomí – udržujeme stálý účelný kontakt s poraněným

3) Voláme rychlou záchrannou službu na lince 155
4) Poraněného uložíme do správné polohy a zahájíme první pomoc
5) Poraněnou osobu nenecháváme bez dozoru a trvale ji sledujeme (abychom byli neustále informováni o zdravotním stavu pacienta)

Pokud vyšetřením zjistíme, že nejsou životní funkce ohroženy, provedeme potřebné úkony k ošetření poraněného, sledujeme jej a vyčkáme na příjezd záchranné služby. Pokud diagnostikujeme zástavu dýchání, provádíme umělou ventilaci a pokud dojde k zástavě dýchání i oběhu, zahájíme neodkladnou resuscitaci.

Přivolání rychlé záchranné pomoci

Rychlou záchrannou pomoc voláme vždy, pokud se domníváme, že poraněnému hrozí jakékoli ohrožení zdraví. Pamatujme, že zavolat záchranku je vždy lepší než ji nezavolat. I pokud by měl být výjezd nepotřebný, nikdy nemůžeme vědět, zda nemá poraněný jiná neviditelná zranění (např. vnitřní krvácení), zda neupadne do šoku, zda se jeho stav nemůže zhoršit apod. Při volání na linku 155 je nejdůležitější věcnost, stručnost a přesnost uvedených informací, protože často záleží na minutách. Na lince se proto „nevykecáváme“.

Při volání rychlé záchranné pomoci sdělíme tyto informace:

  • kdo a odkud volá
  • co se stalo
  • kde a kdy se to stalo
  • zda poraněnému/ným hrozí ohrožení na životě

Co se nesmí dělat při první pomoci

O první pomoci jsme většinou informováni z hlediska toho, co se má v konkrétních případech dělat. Existují však i jisté zásady, které nám říkají, co se při první pomoci dělat nesmí. Tyto úkony, pokud je přesto provedeme, mohou ztěžovat zásah odborníků po příjezdu záchranky nebo jimi můžeme poraněnému ještě více ublížit. Vést však mohou i k nezvratným a fatálním důsledkům, které mohou skončit i úmrtím zachraňované osoby.

Při první pomoci se nesmí:

  • svlékat poraněného – může nastat šok, při kterém je důležité zamezit ztrátám potřebného tepla (jen pokud je oblečení znečištěno kontaktními jedy, zajistíme odstranění oděvu)
  • vracet útroby zpět do dutin – pokud byste takto učinili, záchranáři by nevěděli, které orgány byly venku a zda nejsou proděravěné, hrozí také vylití obsahu do prostoru břicha
  • odstraňovat cizí tělesa (např. z oka apod.)
  • odstraňovat úlomky z ran – cizí tělesa v ránách ucpávají tepnu a zamezují krvácení
  • násilně měnit polohu nemocného – poraněný leží v takové poloze, ve které je mu nejlépe
  • sypat nebo lít cokoli do ran (antibiotika, dezinfekce) – ránu můžete nevhodně zanést a ztěžovat tak práci záchranářům, kteří ji pak musí pracně umývat, hrozí také infekce
  • podávat tekutiny ústy – pokud hrozí šok nebo poranění trávicího traktu, tekutiny lze podávat jen žilně nebo otírat rty navlhčeným kapesníkem
  • neodborně sondovat rány
  • nechávat poraněného bez dozoru

Ovládat první pomoc je opravdu základní předpoklad k tomu, abychom mohli někomu pomoci v případě ohrožení. Mnozí z nás mají stále jisté pochybnosti, bojí se, že by svou pomocí spíše ublížili, než pomohli, ale takové domněnky jsou chybné. Pokud budeme dodržovat základní pravidla první pomoci a budeme vědět, jak v konkrétním případě postupovat, můžeme naším počínáním účelně pomoci raněným a mnohdy i zachránit život.

Další články z rubriky

Tagy: ,

Zanechte odpověď