Domů Nemoci Nervová soustava Otřes mozku

Otřes mozku

Otřes mozku neboli mozková komoce patří mezi nejčastější poruchy mozkových funkcí způsobených úrazem. Jaké jsou příznaky mozkové komoce a jaká jsou s ní spojena rizika? Co dělat v případě, že pacient vykazuje známky otřesu mozku?

U dětí může dojít k otřesu mozku následkem pádu ze skluzavky nebo prolézačky.
U dětí může dojít k otřesu mozku následkem pádu ze skluzavky nebo prolézačky.

Otřes mozku: příčiny a rizika

Otřes mozku je náhlá porucha CNS, jedná se o lehčí poruchu mozkových funkcí, která však může závažně ohrozit zdravotní stav a život pacienta. Pokud je pacient v dlouhém bezvědomí, všechny jeho funkce nemusí být plně obnoveny. Velkým rizikem spojeným s otřesem mozku je nitrolební krvácení do mozku nebo zlomenina lebky. Stejně tak může při úraze dojít k poškození míchy s rizikem ochrnutí pacienta.

Jak bylo zmíněno v úvodu, k otřesu mozku dochází zpravidla v mechanického důsledku úrazu, při sportu (například cyklistika nebo lyžování), při pádu ze stromu, z okna, anebo ze skluzavky či prolézačky (častá příčina otřesu mozku zejména u dětí), ale také při autonehodách.      

Příznaky otřesu mozku

Mezi typické příznaky otřesu mozku patří závratě, pocení a bezvědomí, které může trvat různě dlouhou dobu, od několika desítek vteřin, až po několik desítek minut. – maximální délka je 30 minut. (Podle délky bezvědomí jsou otřesy mozku kategorizovány do tří skupin na komoci prvního, druhého a třetího stupně.) Pacient se obvykle z bezvědomí probere sám a trpí částečnou amnézií – nevzpomíná si  na dobu bezprostředně před úrazem, ani na to, že k úrazu vůbec došlo. Často bývá dezorientovaný v prostoru a čase, cítí se malátný, má pocit na zvracení nebo zvrací. Pokud je pacient stále v bezvědomí, je třeba dbát na to, aby se neudusil vlastními zvratky.  Pokud není pacient v hlubokém bezvědomí, lze ho probrat mírně bolestivým podnětem – například štípnutím.   

První pomoc

V případě podezření na otřes mozku, je nutné pacientovi neprodleně poskytnout první pomoc. Vždy je třeba volat rychlou záchrannou službu, která zajistí okamžitý převoz pacienta do nemocnice za účelem vyloučení krvácení do mozku a dalšího závažnějšího poranění hlavy, než je otřes mozku samotný. Do příjezdu záchranné služby by měl být pacient v klidové a stabilizované poloze. V žádném případě by neměl chodit. Dále je třeba zajistit nepřetržité sledování životních funkcí, v případě selhání začít pacienta oživovat.

Diagnostika a léčba

Po příjezdu do nemocnice jsou pacientovi provedena diagnostická vyšetření, zejména rentgenové vyšetření, anamnéza, někdy také EEG. Hospitalizace po úraze z důvodu observace za účelem vyloučení sekundárního poškození mozku trvá v průměru 4 dny. Pacient by měl minimálně týden dodržovat klidový režim. V případě sekundárních komplikací nebo zhoršení stavu může být pacient hospitalizován výrazně delší dobu. Přibližně u poloviny pacientů lze pozorovat známky postkomočního syndromu, které se mohou projevit i několik měsíců po úrazu.

Prevence

Důležitou součástí prevence otřesu mozku je používání ochranných pomůcek při sportu, jedná se zejména o cyklistické přilby, helmy při jízdě na skateboardu, snowboardu a při lyžování. Rodiče malých dětí by měli věnovat pozornost ochranným bezpečnostním prvkům, které jsou součástí stavby, tj. zábradlí, a neměli by nechávat děti bez dozoru. Stejně tak je důležité zohlednit riziko pádu při volbě nábytku do dětského pokoje, velmi rizikové jsou patrové postele nebo knihovny, po kterých mají živější děti tendenci šplhat. V případě, že k nehodě dojde, je nutné, dopravit pacienta do nemocnice co nejrychleji, i když nejeví známky otřesu mozku popsané v daném odstavci. Úrazy hlavy, což platí u dětí dvojnásob, se nevyplácí podceňovat.

Foto: Freeimages.com      

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here