Domů Nemoci Onemocnění trávicího ústrojí Postcholecystektomický syndrom

Postcholecystektomický syndrom

Postcholecystektomický syndrom jsou stavy, obtíže, které se objevují po cholecystektomii, tj. odstranění žlučníku. Mohou se vyskytovat okamžitě po operaci nebo se objevit i několik let po ní. častěji se vyskytuje u žen.

Cholecystektomie:

Cholecystektomie je zákrok, při kterém se odstraňuje žlučník. Může být plánovaná, např. v případě chronických žlučníkových kamenů, nádorů žlučníků, atd., nebo akutní v případě náhle vzniklé příhody ‒ zaklínění kamene, těžký zánět…

Může být provedena klasicky, tj. z kožního řezu, nebo laparoskopicky.

Příznaky:

  • Bolesti v horní části břicha, v oblasti, kde byl žlučník
  • Dyspepsie, poruchy trávení
  • Plynatost
  • Průjmy nebo zácpa
  • Koliky podobné žlučníkovým
  • Někdy může být přítomná žloutenka

Příčiny:

Ve žlučovém systému

  • Striktury a stenózy (zúžení) ve žlučových cestách
  • Narušení motility žlučových cest, dyskineze
  • Fibrotizační a granumatózní procesy ve žlučových cestách
  • Přítomnost kamenů ve žlučových cestách, přehlédnuté či nově zvniklé
  • Poruchy svěrače, např. Oddiho, který se nachází ve dvanáctníku ve vyústění žlučovodu a pankreatických vývodů do střeva, pokud je svěrač stažený, nemůže se do vývodných cest žlučových a pankreatických dostat nic ze střeva, např. bakterie, při jeho povolení se dostávají do střeva žluč a trávicí šťávy pankreatu
  • Únik žluči skrz narušené stěny žlučových cest
  • Přítomnost abscesu či nádorové masy ve žlučových cestách
  • Poranění žlučových cest při lékařském zákroku

Mimo žlučový systém

důvody, které byly předtím „přehlédnuty“, nevyřešeny, řešil se hlavní problém, a to nutné odstranění žlučníku

Diagnostika postcholecystektomického syndromu:

  • Ultrazvuk
  • ERCP ‒ endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie, kdy dojde k zobrazení slinivkových a žlučových cest
  • Měření tlaku ve žlučových cestách, biliární manometrie během ERCP
  • Magnetická rezonance
  • Krevní odběry: hodnoty zánětlivých markerů v krvi, jaterní testy ‒ bilirubin, ALT, AST; amyláza, lipáza…

Léčba postcholecystektomického syndromu:

Vzhledem k tomu, že k syndromu může vést mnoho zcela odlišných příčin, je léčba volena právě dle vyvolávající příčiny.

  • U lehčích případů, kde není nalezena příčina „fyzická“ je možné využít léky urychlující průchod potravy zažívacím traktem, prokinetika. Podávat sekundární žlučové kyseliny, např. ursodeoxycholovou, která působí jako ochrana jaterní tkáně a dokáže „rozpouštět“ žlučové kameny.
  • V případě poškození a stažení (spasmu) Oddiho svěrače je řešením podávání léků, které působí jako svalové relaxans, mnohdy je však lepší provést endoskopickou sfinkterekromii, kdy se pomocí endoskopu protne sval svěrače a tím se uvolní průtok šťáv. Je také možné přetnout nerv inervující svěrač ‒ tj. provést vagotomii.
  • Pokud jsou ve žlučových cestách přítomné kameny, je nutné je odstranit.
  • Důležitou součástí je také dodržování diety, která nedráždí a nezpůsobuje potíže.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here