|

První pomoc při zástavě srdce a dýchání

Při mnoha nehodách dochází k selhání těchto životních funkcí. Postižený má šanci na přežití tehdy, pokud se mu ihned dostane první pomoci v podobě nepřímé masáže srdce a dýchání z úst do úst (umělé dýchání).

Co tedy dělat pokud jsme svědky nějaké nehody? Co nejrychleji volat linku 155 nebo 112. Postiženého oslovíme, nereaguje-li, zkusíme bolestivý podnět (zatřeseme, štípneme do paže nebo do lalůčku ucha). Pokud postižený nereaguje ani na tento podnět, ale dýchá, uložíme jej do stabilizované polohy, sledujeme jeho stav a vyčkáme příjezdu Záchranné služby. Pokud postižený nereaguje na bolestivý podnět a ani nedýchá, zahájíme nepřímou masáž srdce a dýchání z úst do úst v poměru 30:2 (30x stlačit hrudník, po té následují 2 vdechy a stále opakovat).

Dýchání z úst do úst

1. postiženého položíme na záda na tvrdou podložku, nejlépe na zem. Zezadu podepřeme rukou šíji a zvrátíme hlavu postiženého dozadu (viz obrázek na začátku článku). Prstem prozkoumáme ústa, uvolníme zapadlý jazyk, případně odstraníme překážku blokující dýchací cesty. Zkontrolujeme, zda se dýchání po tomto zásahu spontánně neobnovilo.

2. postiženému uzavřeme nos sevřením prsty, hluboce se nadechneme a vdechneme do ošetřovaného. Vdechujte pomalu (vdech trvá 1,5 až 2 sekundy) a sledujte hrudník postiženého – jeho zdvihání svědčí o pronikání vzduchu do plic.

3. oddalte ústa a nechte postiženého pasivně vydechnout, což se projeví klesnutím hrudníku. Znovu opakujte. POZOR: vdechujte jen tak silně a tak dlouho, aby došlo ke zdvihnutí hrudníku. Příliš silný vdech by mohl způsobit vniknutí vzduchu do žaludku a následné zvracení. Jestliže se hrudník nezdvihá, zakloňte více hlavu postiženého a znovu dvakrát vdechněte do jeho úst.

4. zkontrolujte tep postiženého na krkavici (největší krční tepně). Pokud tep nahmatáte, ale postižený nezačne sám dýchat, pokračujte v umělém dýchání frekvencí jeden vdech po pěti sekundách (postupujte takto: počítejte pomalu dvacet jedna, dvacet dva, dvacet tři, na dvacet čtyři se nadechněte a na dvacet pět vdechněte do úst postiženého). Pokračujte tak dlouho, dokud nezačne postižený sám dýchat nebo se nedostaví lékařská pomoc.

5. pokud na krkavici tep nenahmatáte, připravte se k nepřímé masáži srdce.

Nepřímá masáž srdce

Nepřímou masáž srdce provádějte, jen pokud jste se opravdu přesvědčili, že srdce postiženého skutečně nepracuje. Je-li pulz hmatný, není srdeční masáž nutná a aplikujte pouze umělé dýchání.

1. klekněte si vedle postiženého, položte ruce na hrudní kost tak, abyste měli ramena přímo nad jeho hrudníkem.

2. ukazovákem a prostředníkem nahmatejte tlakové místo – bod, kde se žebra připojují k hrudní kosti. Dva prsty nad tímto místem položte zápěstní hranu dlaně rovnoběžně s hrudní kostí. Přiložte na ni druhou ruku a prsty obou rukou spojte a nadzdvihněte tak, aby se tlakového místa dotýkalo jen zápěstí spodní ruky. Ruce udržujte napjaté, neohýbejte je v loktech.

3. stlačte hrudník tak, aby hrudní kost klesla asi o 4 až 5 centimetrů.

4. uvolněte tlak, aby se hrudník zdvihl, ruce ale nechte na místě.

5. stlačení opakujte patnáctkrát (počítejte jedna a dva a tři a čtyři a…).

6. masáž srdce střídejte s umělým dýcháním (30x stlačit hrudník, pak následují dva vdechy). Opakujte čtyřikrát, pak zkontrolujte pulz. Jakmile nahmatáte pulz, přerušte srdeční masáž a pokračujte pouze v umělém dýchání tak dlouho, dokud se neobnoví spontánní dýchání postiženého.

Další články z rubriky

Tagy: , , ,

2 komentáře pro “První pomoc při zástavě srdce a dýchání”

  1. […] frekvence vdechů a stlačování než u dospělých včetně dětí starších osmi let (viz První pomoc při zástavě srdce a dýchání). U dětí do jednoho roku musíme provádět resuscitaci velmi opatrně, abychom postiženému […]

  2. […] Do příjezdu záchranné služby je nutné hlídat základní životní funkce postiženého – kontroluje se pulz, dýchaní a zda pacient neupadá do šokového stavu, který může vést k fatální zástavě srdce. Podáme aspirin, nebo jiný lék s látkou Acidum acetylosalycilicum, která zlepšuje okysličení srdce a může také zprůchodnit sraženinou ucpané tepny. Postiženého polohujeme do polosedu, mluvíme na něj a případně uvolníme přilehlé oblečení kolem krku, například límeček od košile nebo vázanku. Jakékoli další pohyby a námaha zvyšují spotřebu nedostatečného kyslíku, proto je důležité, aby nemocný setrval v klidovém stavu až do příjezdu záchranného vozu. Pokud během této doby postižený upadne do kolapsu spojeného s bezvědomím, kdy člověk nereaguje na oslovení ani zatřesení a není u něj patrné dýchání, pak okamžitě zahájíme resuscitaci. […]

Zanechte odpověď