Domů Nemoci Kosti a svaly Rabdomyolýza

Rabdomyolýza

Rabdomyolýza je závažný syndrom, který vzniká v důsledku přímého nebo nepřímého poranění svalů. Po odumření svalových vláken, kdy dojde  jejich rozpadu, dochází i k uvolnění obsahu svalových vláken do krve. Jde o velmi toxické látky pro ledviny a nutno říct, že když se uvolní, tak poškození ledvin způsobí.

Nejznámějšímu škodlivému toxinu se říká myoglobin, ale není jediným toxinem vylučovaným odumřelými tkáněmi příčných svalů. Rabdomyolýza je závažný stav, který může dojít až k selhání ledvin a k ohrožení postiženého na životě. Každý rok tento stav postihne celkem vysoký počet obyvatel.

Co způsobuje rabdomyolýzu?

Rabdomyolýzu vždy spustí nějaké svalové poranění. Dojít k tomu přitom může fyzikálními procesy nebo chemickými prostředky. Typickým problémem představuje pro ty lidi, kteří prožili zemětřesení, zasypání a bombové útoky. Zapříčinit je může autonehoda, kolaps, pád, ale i požívání alkoholu i drog. Nevšední příčinou je pak vysoké namáhaní svalů, k čemuž dochází zejména u sportovců, tedy hlavně atletů. Negativně se na stavu podepisují i některé léky, především statiny, ale i cyklosporiny, erytromycin, kolchicin, amfetaminy, a to nejen při vysokém dávkování. Rabdomyolýzu však může vyvolat i úpal, vysoká tělesná teplota, zranění elektrickým proudem, ketoacidóza (metabolická porucha), svalová porucha způsobená vrozeným nedostatkem svalového enzymu anebo svalová dystrofie. K dalším faktorům vzniku patří i bakterie, virové infekce, jako chřipka, HIV nebo herpes simplex virus.

Příznaky rabdomyolýzy

Nemoc se může projevovat tmavě červenou až hnědou močí, snížením vylučováním moči, celková slabost, bolest svalů a svalová ztuhlost, ochabnutí svalů, svalová slabost, únava, samovolné zvyšování tělesné hmotnosti, otok měkkých tkání, zvýšená nebo snížená tělesná teplota. V krvi je možno odhalit abnormality elektrolytů, nízkou hladinu albuminů, hyperurikémii a objevit se může i DIC syndrom, který může vést až k smrti. Poškozené tkáně jsou oteklé, nechybí ani modřiny a bolest na dotyk. Nic neobvyklého nepředstavuje ani nevolnost, malátnost až zvracení, zmatenost a neklid. Nemocné mnohdy bolí klouby.

Diagnostika rabdomyolýzy

Základem vyšetření je vytvoření anamnézy a fyziologického vyšetření. Lékaři by si měli prohlédnout zejména velké svaly a pak ty svaly, které nemocného bolí, aby zjistili, jestli je daná tkáň odumřená. K dalším důležitým diagnostickým prostředkům patří laboratorní vyšetření moči a krve. Přítomnost myoglobinu v moči je významným ukazatelem rozpadu svalů.Z krve je vhodné zaměřit se na vyšetření hladiny draslíku, vápníku, kreatininu (i v moči), hladinu kreatinkinázy, myoglobinu. V případě genetického podezření je nutno provést i genetický test. Ano, je tomu tak, existuje i genetická predispozice s vyšší náchylností vzniku tohoto velmi závažného problému.

Léčba

Základem léčby tohoto onemocnění je odvrácení poškození ledvin, aby nedošlo k jeho dlouhodobému poškození. Důležité je proto, aby měl nemocný v těle dostatek tekutin. Lékaři podávají žilně solný roztok  s hydrogenuhličitanem. Dále je nutné podávat diuretika (močopudné léky), aby došlo ke snížení vysoké hladiny draslíku v krvi. Aby nespadl přespřílíš i vápník, je nutno jej nemocnému žilně zpětně dodávat. V těch nejhorších případech, kdy hrozí poškození nebo dokonce selhání ledvin, je vhodné nemocného poslat na dialýzu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here