Domů Nemoci Onemocnění srdce Rekonvalescence po srdečním infarktu

Rekonvalescence po srdečním infarktu

Srdeční infarkt, infarkt myokardu, je akutní srdeční příhoda, při níž dochází k nedokrvení části srdečního svalu nejčastěji vinou „ucpání“ koronárních cév. Svalové buňky nejsou zásobeny krví, tedy ani kyslíkem a živinami, a dochází k jejich odumírání. Rozsah poškození závisí na velikosti a rozsahu ucpání cévy a také na rychlosti obnovení průtoku krve.

Někteří pacienti tak vyváznou téměř bez následků, zatímco u jiných je poškození srdečního svalu velké, může vést ke smrti, a po infarktu také k zajizvení, narušením funkce srdce a jeho selhávání.

Po infarktu se doporučuje:

  • Nekouřit
  • Dodržovat dietu s omezením tuků, soli i jednoduchých cukrů, většinou totiž za infarktem stojí ateroskleróza, které je častější u lidí s nadváhou
  • Vyhýbat se alkoholu
  • Snažit se vyhnout stresu, popř. naučit se s ním vyrovnávat
  • Pohybovat se, ale zvolit pohybovou aktivitu s ohledem ke svému zdraví
  • Pravidelně kontrolovat krevní tlak

Kardiologická rehabilitace

Kardiologická rehabilitace je často pod dozorem lékaře, resp. odborníků, kteří pacientovy poradí, jak se chovat. Po srdeční příhodě je vhodné poslat pacienta do lázní, kde se nastaví správná strava i fyzická aktivita. Pacient se naučí, jak se svým tělem „pracovat“, na co si dávat pozor atd.

V nemocnici:

Rehabilitace je zahájena již v době hospitalizace, po zaléčení pacienta. Je to často jen pohybové aktivita na lůžku, pohyby končetin atd., aby nedošlo ke ztrátě svalové hmoty a předejte se tím také možným trombózám a emboliím. Postupně se pacient postavuje, vykonává běžné úkony denní hygieny a dojde se najíst. Postupně se cvičení i další zátěž zvyšuje. Od třetího dne je možné, aby pacient chodil po pokoji 2−3x denně 5 minut, k tomu cvičí na lůžku a vsedě. Délka hospitalizace se odvíjí od vážnosti postižení a toho, jak probíhá rehabilitace. Nejčastěji se jedná o dobu 7−12 dní.

Po propuštění:

  • Posthospitalizační období je zahájeno propuštěním pacienta a pacient je poučen, co má dodržovat, jak změnit životní styl, pokračuje v naučených pohybových aktivitách a je mu doporučena rehabilitační léčba a je odeslán do lázní. Zde si lépe osvojí „nový“ životní styl i pohyb. Aby mohl být stanovena správná intenzita pohybu, která bude dostatečně velká, ale nepoškodí pacienta, se pacientovi provádí zátěžové EKG. Urči se optimální tepová frekvence, jakou má pacient dosáhnout, i frekvence, kterou nesmí přesáhnout atd. Doporučuje se chůze, nordicwalking, cyklistika…
  • Stabilizace – na fázi posthospitalizační a lázeňskou navazuje stabilizační fáze, kdy si pacient plně osvojil nové návyky a ty jsou zafixovány a upravuje se, stabilizuje zdravotní stav.
  • Udržování – je důležité, aby se pacient nevrátil k životu, jaký vedl před infarktem. Musí setrvat v nově zavedeném režimu. Je nutné docházek na pravidelné kontroly.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here