|

Vliv kouření na lidské zdraví

Kouření se stalo módním celosvětovým trendem, kterého se bohužel asi jen tak nezbavíme. Cílem tohoto článku však není někomu něco vnucovat ani varovat před nebezpečím. Tento článek přináší pouze vědecky ověřená fakta, nad kterými se můžete, ale nemusíte zamyslet. Jen na začátek – statistiky praví, že v ČR ročně zemře 120 000 osob a z nich pětina na následky nemocí spojených s kouřením. Mezi nejčastější patří onemocnění srdce a cév, chronické choroby plic a různá nádorová onemocnění. 

Je škodlivost kouření opravdu tak velká?

Určitě jste už také přemýšleli o tom, jako moc jsou všechny informace o škodlivosti kouření cigaret pravdivé nebo naopak nadnesené. Avšak věřte, že všechna ta varování, která se na nás valí ze všech stran, nejsou ničím jiným, než vědecky doloženými fakty. Škodlivostí kouření se zabývaly desetitisíce studií, které dokazují, že se jedná o velmi závažný patologický jev. Na následky kouření v naší republice zemře ročně přibližně 20 000 osob. Alarmující však je, že se jedná především o osoby ve středním věku, tedy mezi 35 a 69 lety. Příčinou úmrtí je u nich nejen často zmiňovaná rakovina plic, ale i jiné nemoci, zejména ischemická choroba srdeční. Škodlivost kouření je jen těžko vyčíslitelná, můžeme si ji však porovnat s jinými příčinami úmrtí, kterým lze předcházet – např. úrazy, dopravní nehody, sebevraždy a vraždy, AIDS, drogy a jiné. V porovnání s nimi kouření zabíjí až čtyřikrát častěji. Bylo také prokázáno, že kuřáci jsou během roku průměrně více nemocí než lidé, kteří nekouří – kuřák prostoná až 37 dnů v roce. V neposlední řadě je důležité zmínit i dopad pasivního kouření. Lidé, kteří jsou nedobrovolně nuceni dýchat vzduch znečištěný kuřáky, jsou také postiženi zvýšeným rizikem nemocí spojených s kouřením. Vdechování tabákového kouře je pak nebezpečné zejména pro potomky rodičů kuřáků.

Proč je cigaretový kouř nebezpečný?

Kouř z cigaret je neúprosný zejména k tkáním srdce a plic. Za rozvoj srdečních a cévních onemocnění jsou odpovědné dvě látky – nikotin a kysličník uhelnatý. Nikotin je látka, která navozuje pocity uvolnění a pohody, na druhou stranu však zužuje tepny, které krví zásobují důležité orgány jako srdce, plíce a mozek. Navíc se jedná o látku návykovou, vyvolávající závislost. K zužování a následnému tvrdnutí tepen i tepének přispívá i kysličník uhličitý, který se váže na červené krvinky a snižuje tak jejich schopnost zásobovat organismus kyslíkem. Proto se kuřáci při zvýšené fyzické aktivitě rychleji zadýchají a unaví. Dýchací cesty jsou postiženy tím, že v důsledku zanesení cigaretovým kouřem přestávají plnit svou obvyklou čistící funkci. Nebezpečné částice a cizorodé látky se v nich ukládají, způsobují destrukci plicní tkáně a mohou vyvolat i rakovinné bujení. Celkově však cigaretový kouř obsahuje až 5 000 chemických látek, z nichž jich mnoho ohrožuje lidské zdraví.

Ohroženy jsou všechny tkáně lidského organismu

Kouření působí nepříznivě na všechny tkáně v našem těle a může způsobit velkou škálu různých zdravotních potíží a onemocnění. Jmenujme z nich stručně alespoň některé:

– kouření může zapříčinit nejen rakovinu plic, ale i jiné typy rakovin – např. ústní dutiny, horních cest dýchacích (hrtanu, hltanu), trávicího traktu (jícnu, žaludku, jater, tlustého střeva), slinivky břišní, ledvin, močových cest, kůže, pohlavních orgánů a krvetvorných buněk (leukémii)

– kouření způsobuje kromě rakoviny plic i jejich další chronická onemocnění – chronickou bronchitidu a emfyzém (prasknutí plicních váčků)

– kouření zvyšuje riziko vzniku srdečně-cévních chorob (vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční s následným infarktem myokardu)

– kouření zrychluje proces stárnutí kůže, což se projevuje nadměrnou tvorbou vrásek

– kouření má neblahé dopady i na naše smysly – je prokázáno, že kuřáci ztrácí sluch podstatně rychleji, a že se u nich častěji vyskytuje zakalení čočky (katarakta – šedý zákal), vedoucí k oslepnutí

– kouřením je napadeno i přirozené prostředí ústní dutiny – kromě nadměrné tvorby zubního plaku a žloutnutí zubů je u kuřáků až o 50% vyšší riziko vypadávání zubů, než u nekuřáků

– kouření oslabuje imunitu a dává tak prostor autoimunitním onemocněním, které způsobují časné vypadávání vlasů a různé vyrážky, např. v obličeji (lupus)

– matky kuřačky představují velké riziko pro své potomky – výskyt potratů je u nich až 3x vyšší než v případě nekuřaček; porodní hmotnost dětí kuřaček je v průměru nižší o 250g, tělesný i duševní vývoj těchto dětí bývá často zpomalen, děti jsou často nemocné; kuřačky navíc představují nebezpečí i sami pro sebe – častěji se u nich setkáme s rakovinou dělohy

– kuřáctví je nebezpečné i pro muže a jejich reprodukční funkci – kouření ničí spermie a způsobuje impotenci

– u kuřáků se v neposlední řadě mnohonásobně zvyšuje riziko vzniku žaludečních vředů, trombóz (a následného odumírání tkání, zejména na končetinách) a také cévních mozkových příhod

Další články z rubriky

Tagy:

1 Odpověď pro “Vliv kouření na lidské zdraví”

  1. Josef napsal:

    Tak to jsem rád že jsem přestal, jak to tedy čtu, sice jsem přešel na elektronické cigarety, ale už to nejsou ty 2 krabičky, které jsem vykouřil denně.

Zanechte odpověď