|

Jak spočítat index tělesné hmotnosti (BMI)

index tělesné hmotnostiIndex tělesné hmotnosti používaný častěji ve zkratce BMI (z anglického „body mass index“) je číslo, které slouží ke zjišťování tělesných proporcí člověka. Na jeho základě můžeme určit, zda je naše tělesná hmotnost známkou podvýživy, ideální váhy či obezity. Index tělesné hmotnosti je však číslo relativní, které se neohlíží na spoustu dalších významných faktorů, jako je např. množství svalstva, a v odborné praxi se proto využívá postupůjiných, mnohem spolehlivějších.

Jak si vypočítat svůj index tělesné hmotnosti

Výpočet indexu tělesné hmotnosti je velmi jednoduchý a postačí vám k němu obyčejná kalkulačka a znalost vaší tělesné váhy a výšky. Výpočet je optimální pro jedince nad 20 let. Index vypočítáte tak, že vydělíte tělesnou váhu (v kilogramech) výškou (v metrech) umocněnou na druhou:

BMI = hmotnost (kg) / výška 2 (m)

Výsledná hodnota má jednotku kg/m ², která se však pro zjednodušení zpravidla vynechává. Podle získané hodnoty pak můžete zjistit, jak si na tom se svou tělesnou hmotností stojíte. Hodnoty BMI jsou děleny podle následujících pravidel:

– méně než 18,5 = podváha
– 18,5 – 25 = ideální váha
– 25 – 30 = nadváha
– 30 – 35 = mírná obezita
– 35 – 40 = střední obezita
– nad 40 = morbidní obezita

Co nám říká BMI?

Z výpočtu indexu tělesné hmotnosti zjistíme, jaký charakter má naše tělesná váha a tudíž také to, zda nám hrozí či nehrozí určitá zdravotní rizika. Index pod hodnotou 18,5 označujeme jako podváhu. Podváha může signalizovat různé zdravotní problémy, jako např. poruchy stravování, které mohou být životu velmi nebezpečné. Index v rozmezí 18,5 – 25 je vnímán jako ideální váha, tedy stav, ve kterém nám nehrozí žádná zdravotní rizika. Hodnoty nad 30 jsou již chápány jako rizikové a označujeme je pojmem obezita. Obezita může mít 3 stupně: mírná, střední a morbidní. Platí, že čím vyšší index je, tím vyšší je riziko výskytu zdravotních problémů. O potížích spojených s obezitou se můžete dočíst v článku Obezita je nemoc na našich stránkách. Nejčastějšími zdravotními komplikacemi spojenými s obezitou jsou diabetes (cukrovka), hypertenze (vysoký krevní tlak), přetěžování kloubního aparátu a mozkové cévní příhody.

Proč se využívá BMI?

Index tělesné hmotnosti je, jak už bylo napsáno, spíše statistický informativní údaj, který může vykazovat jisté nepřesnosti a nelze jej proto vnímat jako jednoznačný ukazatel. Poměr mezi váhou a výškou našeho těla totiž neudává stav jiných důležitých faktorů, které vypovídají o naší tělesné konstituci. Jedná se zejména o množství a kvalitě muskulatury a stavby kosterní soustavy. Např. vrcholový vzpěrač může mít hodnotu BMI vysoko nad číslem 30 a přesto obézní pravděpodobně nebude. Jeho index tělesné hmotnosti je vysoký proto, že disponuje velkým množstvím svalové hmoty. Přesto je index tělesné hmotnosti stále velmi populární zejména pro svou jednoduchost. Značnou výhodou je, že index pracuje s informacemi, které si každý člověk může snadno zjistit sám (tělesnou hmotnost a váhu). Používá se proto při různých statistických průzkumech veřejnosti, která je jen stěží informována např. o množství svého tělesného tuku, které se používá jako kritérium při posuzování obezity v klinické praxi.

Ještě jednou připomínám, že index tělesné hmotnosti je hodnota, která nám může přinést kvalitní, ale i zavádějící a klamné informace. Při posuzování tělesných proporcí každého jedince je nutné brát v potaz další faktory, které se na tom podílejí. Jednotlivé hranice definující stav naší váhy jsou odlišné i u různých ras, například Asiaté jsou celkově drobnější a jejich hranice pro obezitu jsou posunuty hluboko dolů.

Důležité je také pamatovat na fakt, že obezita je nemoc a je nutné ji dlouhodobě léčit, aby se snížilo riziko vzniku zdravotních potíží.

Další články z rubriky

Tagy: , , ,

Zanechte odpověď