Domů Nemoci Vyšetření, operace Výtěr z krku

Výtěr z krku

102

Výtěr z krku má odhalit původ pacientových obtíží.

Výtěr se provádí nejčastěji v případě, že si pacient stěžuje na:

  • Bolesti v krku, štípání či pálení
  • Bolesti při polykání
  • Na teploty
  • Celkové příznaky jako únava, bolesti hlavy, rýma atd.

Popsané příznaky mohou provázet mnoho nemocí, a to i virových, chřipky, nachlazení, ale také bakteriální infekce, a to jak „lehčího“ charakteru, tak velmi závažné. Kdy je nutné nasadit antibiotika.

Při pohledu bývá krk zarudlý či naopak bledý, potažený hlenem, jiným povlakem

Jsou zvětšené a zarudlé mandle, na kterých mohou být čepy.

Výtěr z krku

Průběh výtěru z krku:

Výtěr z krku je nebolestivý. U citlivých lidí může vyvolat dávivý reflex či kašel.

Výtěr může být proveden z hrdla (provádí většinou i praktický lékař), mandlí či ORL lékař může provést výtěr i z laryngu.

Doporučuje se před výtěrem nejíst, nejlépe se má přijít nalačno nebo 2−3 hodiny po jídle. Nemělo by se kloklat či si krk vystříkávat přípravky, které obsahují antiseptika. To by zkreslilo výsledek.

Při výtěru pacient sedí, je vyzván k širokému otevření úst, aby měl lékař přehled. Často je pacient vyzván, aby vyplázl jazyk a řekl á. U některých pacientů je nutné stlačit před výtěrem jazyk špachtlí.

Doktor otevře výtěrovou zkumavku, z níž vyjme „tyčku“, na jejímž konci je plocha tamponu určená ke kontaktu se sliznicí krku.

Při výtěru z mandlí jsou tamponem setřeny mandle. Je nutné provést stěr důkladně, krouživým pohybem, nejlépe seshora dolů.

Výtěr hrtanu většinou provádí odborník v oboru ORL. Jedná se o „hlubší“ výtěr. Je používána kovová tyčka s tamponkem na konci. Pacient vyplázne jazyk, který si lékař přidrží sterilním čtverečkem mulu a provede vytření krku. Pacient může být vyzván, aby řekl é či zakašlal.

Co se děje s výtěrem dál?

Po provedení výtěru jsou použité tyčky zasunuty zpět do zkumavky, které jsou popsány údaji pacienta a jsou odeslány do mikrobiologické laboratoře.

V mikrobilogické laboratoři díky kultivačním metodám, které umožní růst bakterií, se „vypěstují“ bakterie, které se na tamponu při výtěru uchytily. Dojde k růstu bakteriální kolonie. Je pak možné dle dynamiky růstu, mikroskopickému zkoumání bakterií aj. zjistit, o jakou bakterii se jedná.

Často se v krku nachází tzv. běžná flóra, což jsou neškodné bakterie, které jsou dokonce žádoucí, neboť jejich přítomnost zabraňuje přemnožení patogenních bakterií. Omezují jejich růst a množení.

Kromě běžné flóry se mohou vyskytnout i patogenní bakterie, tedy ty, které způsobí nemoci. Nejčastěji jsou to u děti branhamely a hemofily, dále pak i u dospělých streptokoky či stafylokoky.

Mikrobiologové mohou určit i to, na jaké antibiotikum je bakterie citlivá, tedy antibiotikum, které bakterii zabije. Testuje se více typů antibiotik. Pokud je bakterie citlivá na více druhů, může lékař vybrat to, které bude pro pacienta nejlepší. Na některé antibiotikum může být totiž pacient alergický či jej špatně snáší. V horším případě je bakterie citlivá třeba jen na jeden druh antibiotika.

Své závěry ohledně toho, jaké byly nalezeny bakterie a na co jsou citlivé, odešle mikrobiologické laboratoř lékaři, který výtěr provedl. Ten pak vybere vhodnou léčbu, tj. antibiotikum a délku jeho užívání s přihlédnutím ke stavu pacienta.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here