Domů Nemoci Ostatní Zánět míchy

Zánět míchy

1922

Zánět míchy, odborně myelitida, je infekční onemocnění, které je možno rozdělit na primární a sekundární. Primární zánět způsobují různé neurotropní viry (jako vzteklina, ECHO, Coxsackie a jiné). Sekundární zánět se může objevit u syfilis, spalniček, brucelózy apod. V poslední době však čím dál více přibývá i autoimunitních zánětů míchy, které vznikají jako následek jiné předchozí infekce.

Příznaky a projevy onemocnění

Nemoci může předcházet malátnost, slabost svalů a kloubů a také i bolest. Objevuje se zvýšená teplota, potíže s močením, parestézie v dolních končetinách. Zánět míchy se může objevit zcela náhle, ale obvykle bývá její nástup spíše pozvolný, kdy se projeví během jednoho až tří dnů. Když je nemoc plně rozvinuta, objevuje se ochrnutí dolních končetin, je zde také porucha čití, inkontinence moči i stolice, nemocný si stěžuje i na velkou bolest zad.

Autoimunitní zánět míchy

Nemoc, která je rovněž známá i jako transverzální myelitida, čili zkráceně TM. Tento zánět má poměrně nejasnou etiologii. Zánětem tohoto typu během jednoho roku onemocní 1-5 případů na milion obyvatel. Nejvíce ohroženi jsou lidé okolo patnáctého až pětatřicátého roku života. Jde tedy o velmi vzácné onemocnění. Většina těchto zánětů míchy vzniká v několikatýdenní návaznosti na infekci dýchacích cest anebo infekci trávicího traktu. U těchto nemocných je možno v krvi detekovat protilátky na chřipku, herpetické viry, rubeollu, spalničky, žloutenku A, B, C, HTLV (human T-leukemia virus), HIV, borelie nebo Treponemu pallidum.

Diagnostika zánětu míchy

Základními diagnostickými prvky je magnetická rezonance a lumbální punkce. Magnetická rezonance odhalí hypersignální vřetenovitou lézi charakteru tumoru, jež postihuje hned několik míšních segmentů. Obvykle postihuje ⅔ míchy. V punktátu je potom zvýšená hladina bílkovin. V rámci diagnostiky zánětu míchy je důležité, aby došlo k vyšetření oligoklonálních protilátek, IgG indexu, provedly se testy na přítomnost boreliových, mykoplazmatických a treponemových protilátek.

Léčba zánětu míchy

Léčba je možná pouze u části nemocných, jako třeba u nemocných s mykoplazmou pneumonie, u nichž je vhodné nasadit antibiotikum zvané azithromycin, nebo doxycyklin. U herpetické etiologie se nasazuje medikace s acyklovirem a u neuroboreliózy pak ceftriaxon. Tam, kde je však nejasná etiologie a rychlá progrese, pomáhá methylprednisolon ve vysokých dávkách. Ten však pomáhá i u jiných typů myelitid.
U chronických stavů je základem cílená rehabilitace a prevence tromboembolické choroby, močových infekcí, bolestí a poruchy čití. Vhodné je zvážit i léčbu deprese.
Pozor je nutno dávat i na rozvoj osteoorozy a inkontinence.
Ústup obtíží je možno očekávat do tří měsíců. ⅓ nemocných se z toho dostane úplně, ⅓ částečně a zbytek bohužel zůstane bez zlepšení.

Prognóza

Špatnou prognózu věstí spinální šok, prudké bolesti v zádech a nulový ústup příznaků během třech měsíců.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here