Domů Nemoci Oční vady Zánět očnice, orbitocelulitida

Zánět očnice, orbitocelulitida

Zánět očnice je závažné onemocnění, postihují měkkou pojivovou tkáň oblasti, v níž je uložena oční bulva. Záněty očnice jsou častější u dětí než u dospělých.

Příčiny orbitocelulitidy:

  • Nejčastěji je zánět očnice vyvolán infekčními patogeny, tj. bakteriemi. Jedná se hlavně o bakterie o pneumokoky, stafylokoky, hemofily, pseudomonády, klebsiely či enterokoky. Méně často je nemoc způsobena patogenními plísněmi. Infekce se do očnice dostává z dýchacích cest, z kožního poranění v blízkosti oka atd.
  • Méně často se orbitocelulitida objeví bez infekce. Je příznakem jiného onemocnění, např. sarkoidózy a autoimunitních nemocí.
  • K zánětu očnice také může dojít při přímém pronikajícím poranění oka a očnice.
  • Výjimečně se může infekce do očnice přenést hematogenně, tj. krví z jiných částí těla i z mozku.

Dělení orbitocelulitid:

Dělení orbitocelulitid se odvíjí od umístění k orbitálnímu septu, což je fascie (vazivová tkáň), která odstupuje z okostice v oblasti očnice a je upnuta na sval zdvihač horního víčka a také na tarzální ploténku dolního víčka. Tímto septem je očnice rozdělena na dvě části.

  • preseptální: zánět je spojen s větším postižením měkkých tkání oka a okolí oka
  • postseptální: je vážnější, je riziko šíření zánětu do lebky

Příznaky zánětů očnice:

  • Bolesti oka
  • Vysunutí oka z očnice
  • Zhoršené vidění
  • Dvojité vidění
  • Otok tkání okolo oka
  • Otok víček znemožňuje mrkání
  • Zhoršená reakce zornic na světlo
  • Hnisavý výtok
  • Teplota
  • Zarudnutí oka
  • Citlivost na světlo
  • Obrna obličejových nervů
  • Někdy může přejít do sepse

Komplikace orbitocelulitidy:

  • Infekce se může rozšířit dále do lebky a postihnout mozkové obaly i tkáň.
  • Vznik abscesu, jedná se o ohraničený útvar, ve kterém je hnis, může tlačit na okolní tkáň.
  • Flegmóna očnice s výrazným zánětem, odúmrtěmi tkání, abscesy, píštělemi, tvoří se velké množství zapáchajícího hnisu.

Diagnostika zánětu očnice:

Diagnostiku provádí oční lékař, často ve spolupráci s ORL, který dle příznaků již pozná, o jakou nemoc se jedná. Doplňuje se zobrazovací vyšetření, tj. RTG, CT či magnetická rezonance, aby se zjistilo přesné umístění a rozsah infekce.

Provádí se též kultivace, tj. z odebraného materiálu, stěrů.

V krevním vyšetření jsou známky zánětu, tj. zvýšená sedimentace, CRP, vyšší leukocyty atd.

Léčba orbitocelulitidy:

Nemocným se podávají antibiotika, na která je bakterie citlivá. Mnohdy je nutné provést incizi a oblast se zánětem „vyčistit“.V případě vytvoření abscesu se tento musí chirurgicky odstranit.

V mnoha případech je možné vyléčit zánět s antibiotiky podávanými orálně, ale u těžších případů je nutné podávat je nitrožilně. Pokud dojde ke zlepšení, přechází se po týdnu na podávání ústy. Pokračuje se většinou další 2 týdny.

Někdy se k léčbě antibiotiky přidávají kortikoidy, popř. antihistaminika.

Při léčbě orbitocelulitidy, která je navázána na zánět dutin, je nezbytné řešit i tento zánět, tj. provést punkce nosních dutin.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here