|

Zrakové ústrojí člověka

Stavba zrakového ústrojí

Hlavním orgánem zrakového ústrojí člověka je oko, které slouží k vnímání světelných podnětů. Je uloženo v očnici (orbita) a je tvořeno oční koulí, která se skládá ze 3 vrstev:

Bělima (sclera) je zevní vazivová vrstva oka, která má bílou barvu. Tvoří pevný obal oka a vpředu přechází v průhlednou a vyklenutou rohovku. Na bělimu se upínají okohybné svaly a vzadu jí prostupuje zrakový nerv (nervus opticus).

Cévnatka (choroidea) je střední vrstva oka, která je bohatě protkaná cévami a obsahuje pigmentové buňky. Jejím hlavním úkolem je zajištění cévního zásobení oka .V přední části přechází v řasnatý prstenec (řasnaté těleso – corpus ciliare), na kterém je zavěšena čočka. Dozadu od řasnatého tělesa odstupuje duhovka, která obsahuje pigmentové buňky, podle nichž hodnotíme barvu očí.  Uprostřed duhovky je otvor (zornice), kterou se reguluje množství světla vstupujícího do oka. Zornice se totiž může rozšiřovat a smršťovat.

Sítnice (retina) je vnitřní vrstva oka, která obsahuje vlastní světločivé buňky. Tyčinky zajišťují černobílé vidění, zatímco čípky zajišťují vidění barevné. Tyčinky obsahují fotosenzibilní červené barvivo rodopsin (zrakový purpur), což je chemická látka reagující na dopad světla. Tato látka se účinkem světla rozkládá, a tak je nezbytně nutné rodopsin neustále obnovovat (tělo jej syntetizuje z vitamínu A).

Vnitřní prostor oka je vyplněn sklivcem (rosolovitá hmota).

Anatomie lidského oka

Místem nejostřejšího vidění je takzvaná žlutá skvrna, kde je největší koncentrace čípků. Naopak v místě odstupu zrakového nervu (slepá skvrna) oko nevidí.

Na sítnici vzniká zmenšený a převrácený obraz pozorovaného předmětu.

Mezi přídatné orgány oka patří okohybné svaly, které zajišťují pohyb oční koule, dále pak oční víčka, které oko chrání a zvlhčují rohovku slzami. Na vnitřní straně víček je tenká blanka (spojivka), která přechází až na oční kouli, po okraj rohovky. Dalším přídatným orgánem oka jsou slzní žlázy, které jsou uloženy při vnějším okraji očnice a jejich produktem jsou slzy, kteér mají antibakteriální účinky, zvlhčují oční kouli a odstraňují nečistoty.

Vady zrakového ústrojí

Mezi nejčastějí vady zrakového ústrojí patří krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus a šilhání.

Krátkozrakost

Krátkozraké oko vytváří obraz pozorovaného předmětu před sítnicí. Postižený vidí dobře na blízko, ale vidění na dálku je nejasné a rozostřené. Krátkozrakost se koriguje rozptylkou (dvojdutou čočkou, která je nejtenční uprostřed).

Dalekozrakost

Dalekozraké oko vytváří obraz pozorovaného předmětu až za sítnicí. Proto dalekozraký vidí dobře na dálku, ale špatně na blízko. Dalekozrakost se koriguje spojkou.

Astigmatismus

Jedná se o poruchu vidění způsobenou špatným zakřivením rohovky. Řeší se například laserovou operací.

Šilhání

K šilhání dochází na zákaldě poruchy okohybných svalů. Oči pak nehledí rovně, ale jedno se odchyluje. Lze řešit operativně nebo s pomocí speciálních brýlí.

 

Další články z rubriky

Tagy: , , , ,

Zanechte odpověď