Amygdala (corpus amygdaloideum) se nachází v mozku primátů. Můžeme ji najít ve spánkovém laloku, je tedy párová. Je součástí Papezova emočního okruhu a je napojená na limbický systém. Mezi její funkce patří tvorba a uchování paměťových stop, které jsou spojené s emočním prožitkem. Podílí se také na ovlivnění chování v situacích, které jsou emočně podbarvené, je přítomen např. strach, či naopak radost.
Struktura amygdaly:
Amygdala není jednolitý orgán, ale tvoří ji skupina mozkových jader, které jsou vzájemně propojená a zároveň mají spojení i s dalšími mozkovými strukturami.
Amygdala se nejčastěji dělí na tři části:
- Centrální jádra, která vyvolávají emoční reakce projekcí do hypotalamu a autonomních jader mozkového kmene prostřednictvím stria terminalis..
- Bazolaterální jádra, která přijímají informace ze zrakových a sluchových asociačních oblastí spánkového laloku.
- Kortikomediální jadra, která zpracovávají informace vedené z čichových receptorů. Toto jádro je přímo napojeno na hypotalamus a frontální část mozku a je schopné modulovat chování v závislosti na pachových podnětech.
Funkce amygdaly:
Některé funkce amygdaly jsme již zmínili.
Amygdala je nezbytná pro formování a ukládání vzpomínek, které se pojí s emocemi. Díky ní rozpoznáváme a reagujeme na podněty, které jsou silné a nepříjemné. Reakce amygdaly jsou dokonce rychlejší než reakce vyšším mozkových center, tedy reakce rozumové. V amygdale vznikají reakce strachu, které mohou zahrnovat znehybnění, zrychlení srdečního tepu, zrychlení dechu, sevření v oblasti žaludku a hrudníku a zvýšenou produkci stresových hormonů. Amygdala je zapojená také do pozitivního reflexu a obecně Pavlovova reflexu a emociálních reakcí.
Poškození funkcí amygdaly tak může vést k hypoemocionalitě, hyposexualitě, ztrátě strachu, nebo naopak zvýšení pocitu ohrožení, společenské izolaci, depresím atd.
