Domů Nemoci Angina pectoris

Angina pectoris

O srdečním infarktu slyšel pravděpodobně každý z nás. Co ale možná každý neví, je, že infarktu většinou předchází jiná forma srdečního onemocnění, tzv. angina pectoris. Anginu pectoris řadíme stejně jako infarkt mezi ischemické choroby srdeční, pro něž je typické špatné prokrvení srdce, které může být způsobeno buď nedostatečným přísunem kyslíku, nebo zvýšenou spotřebou kyslíku srdcem při zátěži.  Avšak zásadní rozdíl mezi infarktem a anginou pectoris je ten, že při angině nedochází k odumírání srdeční tkáně.

Co je angina pectoris a proč vzniká?

Anginu pectoris popisujeme jako akutní svíravou bolest za hrudní kostí, která vzniká při nedostatečném prokrvení srdce. Srdce může trpět kyslíkovým deficitem, když jsou koronární tepny, které srdce zásobují okysličenou krví, zúžené a nejsou tak schopny k srdci přivést tolik kyslíku, kolik právě potřebuje ke své činnosti. Když je navíc tato činnost zvýšená nad normu (např. při námaze, chůzi, stresu), jsou požadavky na dostatek kyslíku ještě o mnoho větší. V důsledku tohoto nepoměru mezi dodávkou a spotřebou kyslíku vznikají křeče srdečního svalu, které postižený vnímá jako svíravou či bodavou bolest na hrudníku (nebo jen jako tlak), pálení za hrudní kostí nebo dušnost. Pro bolest je přitom typické, že vystřeluje do levé paže, krku nebo čelisti. Bolesti trvají několik minut a jsou tak intenzivní, že většinou nedovolí v dané činnosti pokračovat. Až po přerušení námahy, zastavení se a prodýchání zpravidla bolesti ustupují. Bolest může být doprovázena i pocity úzkosti, strachu o život a celkové únavy.

Nejčastější příčinou, proč lidé touto nemocí trpí, je tzv. ateroskleróza (kornatění cév). Při ateroskleróze dochází k ukládání nebezpečných tuků do cévních stěn, které se tím zužují a stávají se pro krev hůře průchozími. Aterosklerotické plaky se mohou vytvářet v jakýchkoli cévách v lidském těle, a tedy i v koronárních tepnách, které zásobují srdce. Rizikovým faktorem aterosklerózy je pak především vysoká hladina cholesterolu v krvi.

Druhy anginy pectoris

Anginu pectoris dělíme na stabilní a nestabilní. Stabilní forma je chronické srdeční onemocnění, kdy bolest propuká vždy na stejný podnět a kdy obtíže mají vždy podobný charakter. Příkladem je pacient, u kterého se bolest rozvíjí při chůzi do schodů. Nemocní se stabilní anginou pectoris jsou na problémy vždy připraveni a mají po ruce účinný lék, který si v případě potřeby aplikují pod jazyk (nitroglycerin). Nestabilní angina pectoris je buď taková, která se objeví úplně poprvé, anebo má podobu výrazného zhoršení stabilní formy nemoci. Například nemocný, který se zadýchával a měl bolesti při chůzi do schodů, začne pociťovat obtíže již při běžné chůzi po rovině. Vždy je však nutné pamatovat na nejhorší variantu – pokud bolesti neodeznívají do deseti minut (nebo nepomáhá podání nitroglycerinu), může angina pectoris přecházet do infarktu myokardu, což je stav, při kterém již dochází k nezvratnému odumírání srdeční tkáně.

Léčba anginy pectoris

Aby mohla být angina pectoris správně léčena, musí být nejprve provedena pečlivá diagnostika. První příznaky nemoci vyšetřuje buď praktický lékař, nebo lékař záchranné služby po jejím přivolání. Z podrobnějšího testování se zhotovuje laboratorní vyšetření krve, EKG a zátěžové EKG, kdy je křivka srdeční činnosti sledována při zátěži – jízdě na speciálním bicyklu. Tato vyšetření již zpravidla prokážou či naopak vyvrátí anginu pectoris.

Samotná léčba má dvě hlediska – jedním cílem je aktivní změna životního stylu a druhým léčba obtíží. Nemocní užívají nitráty, které roztahují cévy, doplněné o léky na vysoký krevní tlak či vysoký cholesterol, pokud jsou v anamnéze.

Jak se chránit před anginou pectoris

Pokud chceme snížit riziko, že v budoucnu potká toto onemocnění i nás, je nutné snížit riziko aterosklerózy, která srdeční choroby vyvolává. Celkově musíme organismus udržovat v kondici, často se hýbat, čili do denního režimu zařadit nějaké to sportování (např. cyklistiku, plavání) nebo alespoň chůzi. Obézní lidé by měli začít hubnout a kuřáci by se měli definitivně vzdát své neřesti, neboť nikotin nezatěžuje jen dýchací systém, ale má přímý dopad i kornatění tepen. Důležité je i vyhýbat se tučným a přesoleným jídlům. Pokud již člověk trpí některou z onemocnění kardiovaskulárního systému (vysoký krevní tlak, ateroskleróza), nebo pokud má zjištěnou vysokou hladinu cholesterolu v krvi, měl by chodit na pravidelné lékařské prohlídky a důsledně se na tyto choroby léčit.

Zdroj obrázku: srdcem rajčat

1 komentář

  1. Dobry den. Jiz nekolik let mam vysoky tlak, a je mi 45let a pred 11lety jsem onemocnela RS. Nozmalne byl muj tlak tak 150/100porat se mi zvysije. Dnes jsem musela opet k lekari, nameril me 180/140ihned prasek pod jazyk. Beru leky na tk, amloratio, agen, tezeo a dnes mi napsal lekar jeste dopegyt.Zacne to rano kdy ze vzbudim a je mi vedro spotim se a je mi na omdleni katastrofa. Mam to tak jednou tydne, mam male deti a pak nemuzu fungovat… Poradite prosim dekuji

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here