Anizeikonie/aniseikonie je postižení zraku, kdy dochází k tomu, že jsou rozdíly ve velikosti a tvaru předmětu, který vidíme pravým a levým okem. Abychom dobře viděli, je nutné, aby došlo k fúzi obrazů, které se vytvoří na sítnicích pravého i levého oka v jeden vjem. Pokud jsou obrazy rozdílné, způsobuje to problémy, nedochází k spojení obrazů.
Obsah článku
Příznaky anizeikonie:
Anizeikonie může mít velké množství příznaků. Mezi nejčastější patří:
- astenopie (rychlé unavení zraku), která je spojená s pálením, svěděním, zarudnutím, slzení očí
- bolesti hlavy
- fotofobie (nesnášenlivost světla)
- obtíže při čtení
- závratě
- nevolnost
- celková únava
- dvojité vidění
- při čtení pacientům víc vyhovuje použití jen jednoho oka
Dělení anizeikonie:
1.Anizeikonie můžeme dělit na statickou a dynamickou.
Statická anizeikonie: při tomto typu je rozdíl ve velikosti obrazů patrný, pokud je směr pohledu fixovaný, tj. díváme se na předmět v klidu. Míra statické anizeikonie se stanovuje dle skutečného rozdílu velikosti obrazů pravé vs. levé oko.
Dynamická anizeikonie: jedná se vyvolaný typ, který vzniká při pohledu do různých směrů přes anizometropické brýlové čočky. Kdykoli se pohled odchýlí od optického středu, zhorší se vidění, dojde k hranové úchylce. Dochází k fyzickým změnám, člověk může cítit závrať, nevolnost, bolest hlavy, tj. různé typy forií). Míra dynamické anizeikonie se určuje dle intenzity forií.
2. Je také možnost dělit anizeikonie na symetrické a nesymetrické, dle toho, jak je obraz na sítnici zkreslený.
3. Existuje též anizeikonie anatomická, která vzniká na základě rozdílu v oku, tj. v optickém systému nebo osové délce oka.
4. Dále pak rozeznáváme brýlovou anizeikonii, která je způsobená rozdíly mezi dioptriemi na pravém a levém oku. Síle skel totiž může měnit velikost obrazu na sítnici.
Diagnostikování anizeikonie:
Pro diagnostikování anizeikonie je nutné provést binokulární testy. Je možné změřit velikost sítnicového obrazu pomocí přístroje, tj. eikonometru. Je též možné provést různé zrakové testy, např. Brecherův test, Turvillův test, nověji pak za použití výpočetní techniky Aniseikonia Inspector
Korekce:
Pokud oční lékař odhalí anizeikonii, je nutné tento problém korigovat.
Je možné použít více přístupů, např.:
- zvětšení brýlových skel: je možné zvýšit středové zakřivení čočky nebo centrální tloušťky skla, zvýšení či snížení vrcholové vzdálenosti atd. Tím se dosáhne toho, že má pacient v brýlích nestejně lámavá skla, která normálně vytváří jiný obraz, ale u anizeikonie dojde k dorovnání obrazů obou očí.
- anizeikonické čočky: změní velikost obrazu na sítnici bez toho, aby došlo ke změně jeho pozice, tj. změní se vzdálenost brýlové čočky od oka (vrcholu rohovky), čímž se změní i obraz dopadající na sítnici.
- anizodistanční brýle: jejich pomocí se mění vrcholová vzdálenost. Abychom změnili zvětšení korekční brýlové čočky, musíme změnit její vrcholovou vzdálenost, tj. např. oddálit čočku od oka.
- kontaktní čočky: pohled přes kontaktní čočku naloženou přímo na oko zmenší anizeikonii více než brýlová čočka.
- chirurgický zákrok: zde se využívá laserová refrakční chirurgie podobně jako u běžných operací za účelem snížení počtu dioptrií, kdy dojde ke zbroušení rohovky.