Aortokoronární bypass

Bypass, přesněji aortokoronární bypass, je kardiochirurgická operace srdce, jejímž cílem je zlepšit krevní zásobení těch částí srdečního svalu, které jsou v důsledku zúžení věnčitých tepen nedostatečně zásobeny kyslíkem. Věnčité, neboli koronární tepny zásobují krví stěny srdečního svalstva a při jejich zúžení může dojít ke kolapsu srdce, např. infarktu. Na těchto tepnách je proto operací vytvořeno přemostění, které začíná před postiženým místem a končí za ním.

Princip operace

Cílem bypassu je vytvoření nové cesty pro průtok krve ve věnčitých tepnách, které zásobují srdeční sval, pokud jsou tyto tepny procesem aterosklerózy zúženy. Přes zúžené místo se vytvoří tzv. přemostění, které začíná zpravidla na největší tepně, která ze srdce vystupuje a která rozvádí krev do celého těla – na aortě (srdečnici). Materiálem pro vytvoření přemostění jsou žilní nebo tepenné štěpy. Ze žil se nejčastěji využívá některá z povrchových žil na dolní končetině, jejíž odběr se provádí šetrně endoskopickou metodou. Druhým zdrojem může být prsní tepna (arteria mammaria), která odstupuje z aorty v jejím hrudním úseku. Začátek této tepny je zachován, její přirozené ústí se přeruší a našije se za postižené místo věnčité tepny. O způsobu provedení bypassu, případně i počtu přemostění, vždy rozhoduje ošetřující kardiochirurg na základě posouzení závažnosti onemocnění. Ať je tomu tak či onak, je důležité, že místa srdečního svalu za zúženým místem mohou být opět optimálně zásobena krví a jí přenášeným kyslíkem a živinami.

Jak operace probíhá, co pacienta čeká před ní a po ní

Protože je bypass operace, která se provádí v celkové anestezii, musí před ní pacient podstoupit celkové interní vyšetření zahrnující např. EKG, odběr krve a rentgen srdce a plic. Na základě vyšetření kardiochirurg posoudí, zda může pacient operaci podstoupit. O výsledcích vyšetření se také informuje anesteziolog, který bude během operace kontrolovat fyziologické funkce. Samotná operace začíná otevřením hrudníku tzv. sternotomií přes hrudní kost. Následně je srdce obnaženo, srdeční aktivita je pozastavena a funkci přebírá mimotělní oběh, který nahradí činnost srdce a plic. Poté se provádí samotné šití přemostění a to tak, že nejprve se štěpy našijí za zúžené místo koronární tepny a následně na aortu. Celý zákrok trvá podle druhu výkonu 2 až 5 hodin. Těsně po operaci je pacient umístěn na jednotku intenzivní péče (JIP), kde jsou neustále sledovány životní funkce. První pooperační den už pacient přebývá na klasickém lůžkovém oddělení, avšak i nadále je monitorováno jeho EKG. Délka pobytu v nemocnici se po bypassech pohybuje v průměru kolem sedmi dní, během nichž pacient nabírá potřebnou kondici k propuštění do domácí péče. Asi po měsíci se pacient dostaví na kontrolní kardiologické vyšetření.

Operace srdce bypassem jsou v současné době velmi běžné a úspěšné. Avšak je nutné uvědomit si, že nevedou k absolutnímu vyléčení nemoci, pouze ke snížení rizik, které jsou se zúžením věnčitých tepen spojené (např. infarktu myokardu). Pacient musí po bypassu dbát na rady lékaře a žít zdravým životním stylem, aby předcházel dalšímu zužování srdečních tepen. Důraz se klade především na zdravou stravu, dostatek pohybu a důsledné užívání léků, které jsou pacientovi předepsány.

Kdy se bypass využívá?

Aortokoronární bypass je určen pro pacienty s pokročilou fází aterosklerózy věnčitých tepen. Při ateroskleróze dochází k ukládání tuků do jejich stěn, čímž jsou tepny zúženy. U mnoha pacientů však stačí pouze medikamentózní léčba, případně neinvazivní léčba tzv. koronarografií, kdy lékař pomocí cévních výztuží rozšíří zúžená místa. Pokud není tato léčba úspěšná, nebo nevyhovuje charakteru poškození, přichází na řadu právě bypass. Operace může být tedy plánovaná u pacientů s aterosklerózou, ale provádí se i jako akutní zákrok při infarktu myokardu. Stupeň zúžení a lokalizace postižených míst se hodnotí na základě již zmíněné koronarografie.