Astma bronchiale: příznaky, léčba

Astma je chronické zánětlivé onemocnění postihující dýchací cesty. Projevuje se častými záněty sliznic v dýchacím traktu a s tím spojenými problémy s dýcháním, sípáním až dušností. Těmito příznaky trpí v populaci 5 % dospělých a až 10 % dětí předškolního věku. Přestože je dnešní medicína v léčbě astmatu stále pokroková a nabízí širokou škálu účinných farmakologických přípravků, mnohým pacientům se dostatečné léčby nedostává. Počet nemocných tak bohužel stále roste.

Jak vzniká astma?

Astma (přesněji astma bronchiale) je onemocnění, pro které je typická chronická zánětlivost sliznice dolních cest dýchacích. Zanícení dýchacích cest však přetrvává i tehdy, když nejsou patrné žádné klinické příznaky. Dýchací cesty jsou proto při astmatu mnohem náchylnější k různým nepříznivým vnějším či vnitřním vlivům. Z těch vnějších jmenujme přítomnost dráždivých alergenů v okolním prostředí; astmatici jsou citliví např. na pyly, prach, srst domácích zvířat, potraviny, bodnutí hmyzem, cigaretový kouř a mnohé další. Vnitřní příčiny jsou hůře rozpoznatelné, ale patří mezi ně např. infekce dýchacích cest, výkyvy teplot nebo fyzická či duševní námaha. Působením všech těchto vlivů může dojít k imunitní reakci, křeči hladkého svalstva dýchacích cest a jejich následnému otoku, který zužuje prostor pro průchod vzduchu, podmiňuje nadměrnou tvorbu hlenu a zhoršuje tak dýchání. Příčiny vzniku samotného onemocnění jsou dosti složité a vykazují nutnost kombinace mnoha faktorů. Jedná se jednak o různé geneticky zatížené faktory a jednak o množství faktorů okolního prostředí (znečištění vzduchu, vysoké koncentrace ozónu, aktivní i pasivní kouření u matek…). Ne nadarmo je astma považováno za civilizační chorobu.

Příznaky astmatu

Astma je onemocnění chronické, které se projevuje zejména dlouhodobým zhoršením dýchání, doprovázeným pocity dechové nedostatečnosti a útlaku na hrudi (ne bolestí). Jak už bylo řečeno, tyto symptomy však nemusí být trvale přítomny a mohou se objevit jen při tzv. astmatickém záchvatu. Astmatický záchvat vzniká při akutním zhoršení pacientova stavu a bývá vyvolán náhle vlivem výše popsaných spouštěcích faktorů. Při záchvatu pozorujeme u pacienta dušnost, sípání, chrčení, prodloužení výdechové fáze, kašel s obtížným vykašláváním nebo zrychlení srdečního rytmu. Viditelné je také nepřirozené nadmutí hrudního koše následkem silného zapojení břišních dýchacích svalů. Astmatický záchvat může trvat několik minut, ale i hodin a pak se stává životu nebezpečný. Pro velmi těžký astmatický záchvat je typické modrání rtů a kůže v důsledku nedostatku kyslíku, znecitlivění končetin, případně i bezvědomí. Takové záchvaty mohou vyústit až v zástavu dýchání i činnosti srdce.

První pomoc při astmatickém záchvatu

Lidé trpící astmatem jsou pochopitelně s astmatickými záchvaty plně obeznámeni a sami vědí, jak se nejlépe zachovat – většinou mají při ruce účinný inhalátor, který okamžitě působí proti otoku a konstrikci dýchacích cest a který odvrací akutní dušnost. Astmatický záchvat však může postihnout i osobu, která si není vědoma, že astmatem trpí. V každém případě vyžaduje astmatická dušnost okamžitou první pomoc, aby nedošlo ke snížení okysličení tělních tkání a jejich poškození.

První pomoc proto poskytujeme následovně:

• zajistíme průchodnost dýchacích cest (rozepneme těsné oblečení, otevřeme okno…)
• zavoláme lékařskou pomoc
• postiženého polohujeme do pozice vsedě, aby se mohl zády pevně opřít
• zajistíme, aby se postižený fyzicky nenamáhal
• snažíme se jej uklidnit a vysvětlit mu, že je nutné dýchat klidně a pomalu
• sledujeme životní funkce a celkový stav pacienta (dech, pulz, vědomí)
• pokud máme při ruce potřebné léky na astma, podáme je dle návodu

Léčba astmatu

Léčba astmatu je zaměřena na celkové uvedení nemoci pod kontrolu. K dosažení tohoto cíle slouží dlouhodobá terapie, kterou je nutné dodržovat. Patří k ní farmakoterapie, tedy užívání léků, eliminace kontaktu s alergenními látkami a případně i léčba klimatická (lázně, pobyt u moře či ve speciální jeskyni). Astmatici podstupují i rehabilitaci v podobě respirační fyzioterapie a často také psychoterapii. Léky, které se k léčbě astmatu užívají, jsou v zásadě dvojí – úlevové a kontrolující. Úlevové bývají nejčastěji v podobě inhalátorů, mají krátkodobý účinek a jejich užití vede k odstranění akutních stavů. Kontrolující léčiva jsou přípravky podávané preventivně, jejich cílem je dlouhodobě zlepšovat stav nemoci. Správný způsob inhalace a užívání léků však není každému pacientovi jasný a měl by se proto nacvičovat.

Velkým problémem v léčbě astmatu často bývá komunikační propast mezi pacientem a lékařem, kdy pacient nedokáže popsat své obtíže a lékař je tudíž nedokáže správně vyhodnotit. Z tohoto důvodu byl sestaven standardizovaný písemný test, který klade pacientovi cílené otázky tak, aby bylo zřejmé, jaké problémy dotyčný má. Výsledky tohoto testu vedou k efektivnější spolupráci pacienta a lékaře a přispívají tak ke snazšímu stanovení diagnózy.