Pojem atelektáza popisuje stav, kdy dochází ke kolapsu průdušky, a tím dochází k uzávěru části dýchacích cest, které již nejsou dále provzdušňovány. Dochází k poruše výměny dýchacích plynů, tj. oxidu uhličitého a kyslíku.
Příčiny vzniku atelektázy:
Vznik atelektázy je pravděpodobně vícestupňový. Podílí se na něm více faktorů, které působí delší dobu. Jedná se např. o:
- Stlačení průdušek zevnitř, tj. v průdušce se nachází hlen a z něj vzniklá hlenová zátka, rostoucí nádor
- Zjizvení průdušek a konstrikce průdušek, např. chronickou infekcí, tuberkulózou
- Útlak průdušky zvnějšku, tj. zbytnění okolní tkáně utlačuje průdušku. Může jít o nádorovou hmotu, mízní uzlinu, absces, granulom atd.
- Atelektázy také často provázejí dlouhodobé záněty poplicnice
- Akutně vzniká atelektáze po vdechnutí cizího tělesa
- Vznik masivní trombu, krevní sraženiny
- Trauma hrudníku
Příznaky provázející vznik atelektázy:
V mnoha případech pacient netuší, že má atelektázu. Nemusí být přítomné žádné příznaky.
Akutně vzniklé a rozsáhlé atelektázy se však vždy projeví. Symptomy zahrnují:
- Zhoršené dýchání, dušnost
- Zhoršení oxygenace, což se může projevit cyanózou (promodráním, nejprve nehtových lůžek a rtů)
- Suchý kašel
- Zrychlená srdeční akce
- Zrychlené povrchnější dýchání
- Může se také rozvinout plicní zánět
- Některé případy provází bolest a bodání na hrudníku
- V těžkých akutních případech může dojít i k selhání dýchání
U atelektáz, které jsou způsobeny přítomností hlenové zátky, může před překážkou, tj. také před atelektázou vzniknout bronchiektázie. Jedná se o rozšíření průdušky vlivem obsahu hlenu, který je zde nahromaděn. Ten bývá často infikován, a je tedy zdrojem infekcí plic a těžko se léčí.
Diagnostikování atelektáz:
Poslechový nález nemusí nic prokázat, pouze v případě velké atelektázy. Vhodné k diagnostice jsou zobrazovací vyšetření. Nejdostupnější je rentgen. Již ten může odhalit atelektázu. Pro podrobnější zjištění přesného umístění a rozsahu atelektázy se provádí CT nebo magnetická rezonance. Přínosná též může být bronchoskopie. Pro zjištění koncentrace kyslíku v krvi se používá oxymetrie, určí procento nasycení hemoglobinu kyslíkem.
Řešení atelektáz:
Atelektázu vlastně ani není možné léčit a vyléčit. Doporučuje se sledování pacienta.
V případě, že atelektáza vznikla v již nějak poškozených plicích, např. nádorem, zánětem, je nutné řešit primární nemoc, příčinu atelektázy.
Pacientům může významně pomoci dechová rehabilitace a fyzioterapie hrudníku. V případě hromadění hlenu např. poklepávání, které pomáhá odstranit hlen z průdušek, naučení se správného držení těla a nestlačovat hrudník.
V případě nedostatečného přísunu kyslíku se podává oxygenoterapie, tj. podává se inhalačně kyslík.
Někdy je nutné přistoupit k chirurgickému řešení, dochází k odstranění, resekci postižené části plic.
