Mnoho lidí si myslí, že po dokončení lékařské fakulty může nový lékař začít léčit. To však není pravda. Učení mu tím nekončí. Musí projít předatestační přípravou a odatestovat, aby mohl pracovat samostatně bez dozoru zkušenějších kolegů. (Veškeré informace lze najít na stránkách Ministerstva zdravotnictví v sekci Věda a lékařské povolání).
Předatestační příprava se také nazývá jako specializační vzdělávání.
Průběh specializačního vzdělávání:
Prvním krokem ke složení atestace je zařazení do specializačního vzdělávání. Absolvent lékařské fakulty si musí podat žádost o zařazení do oboru specializačního vzdělávání.
Příprava samotná pak probíhá jako celodenní průprava v takovém rozsahu, aby pokryla běžný pracovní týden. Během této průpravy pobírá lékař plat. Rozsah praxe, kterou absolvent projde, je zdokumentovávána a její rozsah a náplň se liší dle oboru specializačního vzdělávání.
Specializační vzdělávání není možné absolvovat kdekoliv, ale jen v akreditovaných zařízeních, kde jsou školitelé, kteří mají náležitou způsobilost k tomu, aby vedli a školili absolventa.
Nejprve musí absolvent projít a složit zkoušku ze základního kmene. Příprava na zkoušku trvá 30 měsíců. Existuje 19 základních kmenů:
- Anesteziologický
- Dermatovenerologický
- Gynekologicko-porodnický
- Hygienicko-epidemiologický
- Chirurgický
- Interní
- Kardiochirurgický
- Maxilofaciálněchirurgický
- Neurochirurgický
- Neurologický
- Oftalmologický
- Ortopedický
- Otorinolaryngologický
- Patologický
- Pediatrický
- Psychiatrický
- Radiologický
- Urologický
- Všeobecné praktické lékařství
Obory specializace:
Po složení zkoušky ze základního kmene postupuje lékař do specializačního oboru, kde je 43 základních oborů a u některých oborů jsou také nástavbové obory.
Základní obory 
- alergologie a klinická imunologie
- anesteziologie a intenzivní medicína
- cévní chirurgie
- dermatovenerologie
- dětská a dorostová psychiatrie
- dětská chirurgie
- dětská neurologie
- endokrinologie a diabetologie
- gastroenterologie
- geriatrie
- gynekologie a porodnictví
- hematologie a transfuzní lékařství
- hygiena a epidemiologie
- chirurgie
- infekční lékařství
- kardiochirurgie
- kardiologie
- klinická biochemie
- klinická onkologie
- lékařská genetika
- lékařská mikrobiologie
- maxilofaciální chirurgie
- nefrologie
- neurochirurgie
- neurologie
- nukleární medicína
- oftalmologie
- ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí
- otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
- patologie
- pediatrie
- plastická chirurgie
- pneumologie a ftizeologie
- psychiatrie
- radiační onkologie
- radiologie a zobrazovací metody
- rehabilitační a fyzikální medicína
- revmatologie
- soudní lékařství
- urgentní medicína
- urologie
- vnitřní lékařství
- všeobecné praktické lékařství
Nástavbové obory
- algeziologie
- angiologie
- dětská dermatovenerologie
- dětská endokrinologie a diabetologie
- dětská gastroenterologie a hepatologie
- dětská kardiologie
- dětská nefrologie
- dětská onkologie a hematologie
- dětská otorinolaryngologie
- dětská pneumologie
- dětská revmatologie
- dětská urologie
- foniatrie
- gerontopsychiatrie
- gynekologie dětí a dospívajících
- hrudní chirurgie
- intenzivní medicína
- intervenční kardiologie
- intervenční radiologie
- klinická farmakologie
- klinická osteologie
- klinická výživa a intenzivní metabolická péče
- koloproktologie
- korektivní dermatologie
- lékařská psychoterapie
- návykové nemoci
- neonatologie
- onkogynekologie
- onkochirurgie
- onkourologie
- paliativní medicína
- perinatologie a fetomaternální medicína
- popáleninová medicína
- posudkové lékařství
- pracovní lékařství
- psychosomatika
- reprodukční medicína
- sexuologie
- spondylochirurgie
- tělovýchovné lékařství
- úrazová chirurgie
- urogynekologie
- vaskulární intervenční radiologie
- veřejné zdravotnictví
Atestační zkouška:
Specializaci ukončuje lékař atestační zkouškou. Aby o ni mohl požádat, musí splnit požadavky praxe, dostatečný počet hodin, provedené zákroky a výkony, absolování vzdělávacích akcí, mít zkoušku ze základního kmene atd.
Pokud jsou tyto náležitosti splěny, může si lékař podat na stránkách Ministerstva zdravotnictví přihlášku ke zkoušce.
Atestační zkouška se koná před tříčlennou komisí, kterou jmenuje ministr zdravotnictví. Je složená z teoretické části, v níž si lékař vylosuje 3 odborné otázky, a z praktické části, kdy musí vyšetřit pacienta, diagnostikovat ho, navrhnout vyšetřovací postupy atd.
Pokud se lékaři nepodaří složit atestační zkoušku, může se o ni pokusit znovu, ale nejdříve za rok.
