Domů Nemoci Kůže Bércové vředy

Bércové vředy

Bércový vřed je chronické onemocnění kůže, vyskytující se čím dál častěji, protože typickými pacienty jsou lidé nad 65 let, jejichž počet v současnosti stále roste. U nás je podle statistik na 100 tisíc pacientů trpících bércovými vředy. Bércový vřed vzniká nejčastěji jako následek špatného zhojení třeba i malé ranky, které si nemusíme zprvu všimnout. Do rány ale může vniknout infekce, a tak se zanítí, začne hnisat, mokvat a zánět se dále šíří do okolí. Vzhledem k tomu, že léčba bércových vředů je běh na dlouhou trať, vyžaduje toto onemocnění od pacientů zvláštní disciplínu.

Bércový vřed – co to je a jaké jsou jeho příčiny

Bércový vřed (lat. ulcus cruris) je dlouhodobé onemocnění, které vzniká při zanícení poškozeného povrchu kůže v oblasti bérce, tedy na dolní končetině mezi kolenem a kotníkem. Kůže může být poškozena jen malými oděrkami nebo stroupky, ale ty mohou přejít v chronický defekt kůže. Rána je infikována, její tkáň začíná odumírat a nekrotizovat. Bércové vředy můžeme označit za chorobu sekundární – jejich primární příčinou je totiž jiné onemocnění, a to nedostatečnost cévního oběhu, ať už žilního nebo tepenného systému. Podle toho dělíme bércové vředy na žilní a tepenné.

Žilní vředy jsou charakteristické pro chronickou žilní nedostatečnost, což je cévní onemocnění, při kterém se odkysličená krev nevrací dostatečně zpět k srdci a hromadí se právě v dolních končetinách. Žilní insuficience se projevuje otoky kotníků, atypickou pigmentací kůže na bércích a ztrátou ochlupení tamtéž. Kůže dolních končetin je při této chorobě tenká, strupovitá a náchylná k odřeninám či jiným traumatům. Vředy tepenné vznikají na podkladě onemocnění arteriálního řečiště, zpravidla jeho zúžením či dokonce uzávěrem. Jejich výskyt je typičtější pro oblast prstů na noze a paty, na rozdíl od žilních vředů, které můžeme pozorovat kdekoli na bérci. Vedle toho jsou časté i tzv. diabetické vředy, které mají spojitost s cukrovkou, pro niž je typická sklerotizace tepen s rizikem následné ischemie (nedokrvení).

Všechna tato onemocnění pro pokožku dolní končetiny znamenají, že je nedostatečně vyživována a regenerována. Právě proto se může i malé poranění snadno zanítit, jestliže do něj vniknou mikroorganismy, které nejsou v důsledku špatného oběhu zničeny. Rána se začne šířit, hnisá a prorůstá do hlubších vrstev kůže, až do škáry. Zhojení takového defektu už není pro organismus jednoduché, a i když se vřed povede vyléčit, často se pacientům znovu vrací.

Jak se bránit proti bércovým vředům

Výskyt bércových vředů je alarmující především v populaci osob starších 70 let – činí 4 – 5 %. Pokud se chceme tomuto onemocnění vyvarovat, je vhodné začít s prevencí včas – lidé se sklony k cévním onemocněním (roli hraje i dědičnost) by měli upravit hlavně svůj životní styl. Rizikovými vlivy na vznik oběhových poruch je hlavně nedostatek pohybu, kouření, obezita, ale i sedavé zaměstnání či naopak práce, ve které člověk často a dlouho stojí. Případně pokud nelze upravit pracovní podmínky, je nutné zahájit pravidelné cvičení, které vám doporučí lékař (tzv. cévní gymnastika). Stejně tak by mělo dojít k zařazení zdravých potravin a dostatek tekutin do jídelníčku. Pro zdraví nohou je důležitý i odpočinek, proto pokud cítíte, že jsou nohy těžké a unavené, dejte si je „nahoru“. Zamyslet se můžete i nad tím, zda nenosíte příliš utažené ponožky či jiné těsné oblečení, které by bránilo žilnímu návratu. Dbejte také na dostatečnou hygienu nohou a chodidel.

Léčba bércového vředu

Léčba vředů je složitým procesem, vyžadujícím především dobrou spolupráci pacienta. V první řadě se léčba zaměřuje na odstranění příčiny onemocnění; cílem je tedy minimalizovat poruchy oběhového systému či projevy dalších přidružených nemocí (např. odstranění křečových žil). Samotný vřed je léčen tzv. vlhkým ošetřováním rány, kdy je defekt sterilně kryt speciálním materiálem, poskytujícím vhodné prostředí pro jeho hojení. Materiály jsou voleny podle fáze hojení vředu, ale všechny mají stejné vlastnosti – odvádí choroboplodné zárodky, zvlhčují, chrání ránu mechanicky a při převazu se na ni nelepí jako klasický obvaz. Moderní materiály s těmito vlastnostmi znamenaly přelom v léčbě bércových vředů.

V léčbě může dobře posloužit i autotransplantace kůže, kdy je během operace odebrán štěp pacientovy vlastní kůže, která je zdravá. Štěp se přenese na místo vředu a spojí se s okolní tkání. Takový zákrok však vyžaduje dvoutýdenní hospitalizaci v nemocnici. Jestli-že se nedaří bércový vřed žádným způsobem úspěšně léčit a poškození se dále ošklivě prohlubuje, nezbývá nic jiného, než přistoupit k amputaci končetiny, aby nedošlo k rozšíření zánětu do celého těla. V dnešní době moderní medicíny se však tak radikální řešení bércových vředů dějí jen málokdy.

Zdroj obrázku: piernas

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here