Domů Nemoci Nervová soustava Bulimie

Bulimie

Bulimie, celým názvem mentální bulimie (bulimia nervosa), je porucha příjmu potravy, která se vyznačuje opakovanými záchvaty přejídání s následnou snahou zkonzumované jídlo vyzvracet, aby nedošlo k nežádoucímu příbytku na váze. Pacienti, které tvoří z více než 90% ženy (dále v textu proto pacientky), se snaží držet svou poruchu v tajnosti, což se jim obvykle daří, neboť následky bulimie na zdraví se obvykle projeví až po delší době a nemusí být viditelné.

Poruchy příjmu potravy

Bulimie společně s mentální anorexií patří mezi nejčastější poruchy příjmu potravy, pro které je charakteristický zvýšený zájem pacientek o svou váhu a zkreslené vnímání svého těla. Pacientky trpící bulimií nebo anorexií si často bezdůvodně připadají tlusté, přestože před propuknutím své nemoci měly normální nebo dokonce ideální váhu. Tyto poruchy obvykle začínají v období dospívání, kdy se zejména dívky snaží být co nejvíce štíhlé. Důvodů touhy po štíhlosti může být několik, nejčastěji je to snaha získat větší sebevědomí, zalíbit se svým vrstevníkům, stát se modelkami, atd. Bulimie nebo mentální anorexie se často objeví poté, co selhaly různé druhy diet, nejčastěji z nedostatečně silné vůle. Bulimie se může s mentální anorexií překrývat, bulimičky často totiž střídají období záchvatů přejídání s obdobními hladovění. Kromě zvracení používají pacientky jako nástroj kontroly váhy také projímadla a diuretika, tedy léčiva, která jim pomáhají váhu udržovat, nebo dále snižovat.

Příčiny mentální bulimie

Příčiny mentální bulimie jsou různé, u většiny pacientek bývají spojeny s nespokojeností se sebou samými, mnoho z nich patří mezi oběti sexuálního zneužívání nebo šikany. Někdy může nastartovat bulimii zdánlivě nevinná poznámka, například o nadměrné velikosti jisté partie těla (například silná stehna), na kterou zejména dospívající dívky reagují neadekvátně. O bulimii se často mluví také jako o nemoci z nedostatku lásky, bulimičky si jídlem kompenzují svou vnitřní osamělost.

Příznaky a projevy

Bulimičky na rozdíl od mentálních anorektiček, pro které je charakteristická extrémně nízká hmotnost, na první pohled vypadají poměrně zdravě. To je dáno tím, že ne všechnu potravu se jim podaří vyzvracet. Časté zvracení však v dlouhodobém horizontu (diagnostickým kritériem bulimie je záchvatovité přejídání a následné zvracení minimálně dvakrát týdně po dobu 3 měsíců, většina bulimiček zvrací takřka denně) způsobuje trávicí obtíže (zácpa, průjmy, nadýmání, oslabení svěrače jícnu), zvýšenou kazivost zubů (v důsledku toho, že žaludeční kyseliny oslabují zubní sklovinu), zhoršenou kvalitu a vlasů a nehtů. Dále bulimičky často trpí bolestmi hlavy, častým nucením na močení a mají nepravidelný menstruační cyklus, anebo u nich může dojít ke ztrátě menstruace. Bulimie může způsobit i poškození srdce s následkem smrti. Vzhledem k tomu, že tyto projevy mohou signalizovat i jiné nemoci, nelze podle nich bulimii vystopovat. Varovným signálem, že někdo trpí bulimií, mohou být jeho stravovací návyky (například snaha se vyhýbat společnému stravování, nadměrný zájem o obsah kalorií jednotlivých potravin, častá kontrola váhy, chození po jídle na toaletu, atd.) Bulimičky často také ztrácí zájem o sociální kontakt, když mohou, dají přednost svému rituálu, kdy tajně o samotě snědní velké množství jídla, které následně vyzvrací.

Diagnóza a léčba bulimie

Bulimii může diagnostikovat lékař na základě pečlivého vyšetření, které zahrnuje provedení krevních testů za účelem vyloučení jiných nemocí, pohledové vyšetření zubů a další potřebná vyšetření včetně například psychologického. Protože většina dospělých svou nemoc úspěšně tají, odhaduje se, že se podaří diagnostikovat pouze desetinu případů. Léčba bulimie je založena na dvou základních pilířích. Jedná se o odhalení skrytých psychických problémů v kombinaci s osvojením správných stravovacích návyků. Cílem je, aby pacientka zlepšila vnímání své osoby a udržovala si normální váhu přijatelným způsobem. Často je nutná hospitalizace po dobu 6 až 8 týdnů. Mezi často používané nástroje patří individuální nebo rodinná terapie. Bohužel v případě bulimie je velmi častá recidiva.

Foto: Freeimages.com

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here