Domů Nemoci Příznaky Časté chození na malou

Časté chození na malou

Časté močení představuje poměrně nepříjemný, ale i dost rozšířený příznak, který může být spojen s širokou škálou zdravotních problémů. Za časté močení se pokládá nutkání, jít na záchod během dne vícekrát než osmkrát. Přitom je vždy vyloučeno pouze jen malé množství moči. 

Proč se tomu tak děje? 

Časté močení se mnohdy objevuje v důsledku nadměrného pití, kdy tělo bojuje s větším množstvím tekutin, než potřebuje. Močopudně působí i některé alkoholické nápoje. Může to být i jeden z prvotních příznaků cukrovky. Častou příčinu je i infekce močových cest. Vedle častého močení se objevuje rovněž i pálení a bolest. Časté močení se objevuje i u infekce horních dýchacích cest. Časté močení může být příznakem i pro poruchu funkce ledvin, srdeční selhávání a rovněž i hyperaktivní měchýř. Problém může způsobit i užívání některých léků. 

Pro stanovení diagnózy

Pro odhalení diagnózy je nutné vést si deník o močení. Infekce prozradí vyšetření krve a moči. Nemoc se vyřeší za pomocí cíleně nasazených antibiotik. Pro noční časté močení je tu lék Desmopressin. 

Hyperaktivní močový měchýř

Velmi častou diagnózou je u častého močení i hyperaktivní močový měchýř. Trápí ponejvíce ženy. Objevit se může i u mužů. Typické je nucení na močení i při malé náplni močového měchýře. Nemocný musí tomuto nutkání okamžitě vyhovět, protože jinak hrozí únik moči a nemalý. Nemoc je spojena se změnou chování. Stav má neblahý vliv na život, společenské zařazení i psychiku. 

Co je pro tyto nemocné typické

  • Neustálé hledání toalet a jejich pohybování pouze po trasách, kde je možné vychovávat potřebu. 
  • Typická je i nevyspalost. 
  • Omezování společenských událostí. 
  • Odmítání cestování a účastnění se kulturních akcí. 
  • Vyhýbání se sexuálním aktivitám. 

Diagnostika

Diagnóza se stanoví po vyšetření, a to hlavně biochemickému, mikrobiologickému a dále pak ultrazvukovému. 

Jak takové časté močení u hyperaktivního močového měchýře ovlivnit? 

Je více možností jak problém pozitivně ovlivnit. Důležité je změnit množství, čas a druh přijímaných tekutin. Nepijte na noc. Omezte perlivé nápoje, kofein a alkohol. Ze stravy vylučte pikantní a hodně kořeněné pokrmy, citrusové plody, čokoláda a oříšky. Tekutiny je nutno přesně časovat. Rozptyl se postupně přidává do té doby dokud se nedosáhne 3-4 hodinového intervalu. Vhodný je i trénink pánevního dna. Pomoci může i elektrická stimulace nervu punenduse, u něhož pak dochází k dráždění eferentních vláken, čímž dochází k většímu stahování pruhovaného uretrálního svalu a svaloviny pánevního dna. 

Pokud je to zapotřebí, existuje i farmakologická léčba. Používají se na to aticholinergika. Ty ale nesmí lidé se zeleným očním zákalem, lidé s poruchou hybnosti trávícího traktu a nervosvalovými chorobami.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here