Domů Nemoci Infekce Černý kašel

Černý kašel

Černý kašel je vysoce infekční bakteriální onemocnění akutní povahy, které se projevuje záchvaty dávivého kašle připomínajícího kohoutí kokrhání a vysokými horečkami kolem 40 stupňů Celsia. Onemocnění je zvláště rizikové pro kojence a batolata. Vzhledem k povinnému očkování je u nás výskyt tohoto onemocnění spíše ojedinělý. Černý kašel se léčí antibiotiky, úspěšnost léčby  je podmíněna jejich včasným nasazením.

Příčiny a zdroje nákazy

Černý kašel (známý též jako dávivý kašel neboli pertusis) je nakažlivé onemocnění vyvolané bakterií Bordetella

Černý kašel
Černý kašel

pertussis. Tyto bakterie produkují toxiny, které napadají řasinkový epitel dýchacích cest, šíří se na průdušky, a odtud dále do krve. Onemocnění se šíří vzdušnou cestou a kapénkovou nákazou, inkubační doba se pohybuje od jednoho týdne až deseti dní do tří týdnů . Od roku 1958, kdy se aplikace protilátek proti černému kašli stala součástí povinného očkování, je v České republice výskyt tohoto onemocnění spíše ojedinělý. Zdrojem nákazy u nás mohou být dospělí, kteří s věkem tuto imunitu ztratili, a kojenci, kteří ještě nebyli očkováni a mohou tak být infikováni členy své rodiny, se kterými jsou v každodenním kontaktu.

Příznaky

Po infikaci organismu bakteriemi Bordetella pertussis lze u pacienta nejprve pozorovat rýmu, kašel a zvýšenou teplotu. Onemocnění se tedy zpočátku podobá běžnému nachlazení nebo zánětu průdušek. Později však kašel začne mít podobu dávivých záchvatů, které připomínají kokrhání kohouta, objeví se vysoká horečka kolem 40 stupňů Celsia.  Silné záchvaty kašle způsobují dýchací obtíže (pacienti lapají po dechu a mají problém se nadechnout), dále může být přítomno krvácení do spojivek a zvracení. Mezi další příznaky patří modrání rtů, a to zejména u dětí. Záchvaty dávivého kašle pronásledují pacienta po celý den, nejhorší jsou v noci.

Průběh onemocnění

Onemocnění je zvláště nebezpečné pro kojence, kteří ještě nemají vyvinutý kašlací reflex, a jsou tak vážně ohroženi rizikem smrti. Kojenci však neumírají na černý kašel, nýbrž na sekundární komplikace, které toto onemocnění způsobuje. Nejčastěji se jedná o plicní hypertenzi způsobenou těžkým zápalem plic.. Do vynalezení antibiotik a zavedení povinného očkování umíraly na černý kašel ročně stovky malých dětí.  U dospělých mívá toto onemocnění zpravidla výrazně mírnější průběh, pokud se ovšem nejedná o astmatiky, nebo o seniory trpící chronickou obstrukční plicní nemocí.

Diagnostika a léčba

Diagnostika černého kašle se provádí na základě příznaků a kultivace vykašlávaného hlenu. Jak vyplývá z výše uvedeného, černý kašel se léči antibiotiky. Aby však byla léčba úspěšná, je důležité, nasadit antibiotickou léčbu co nejdříve – tj. než se bakteriemi produkované bakterie rozšíří do krevního oběhu pacienta. Pokud jsou antibiotika podána včas, bakterie se zničí. V ostatních případech může být léčba velmi náročná a zdlouhavá.

Očkování proti černému kašli

Aplikace protilátek proti černému kašli je dnes součástí povinného očkování. Dříve podávaná triovakcína obsahovala zároveň protilátky proti tetanu a záškrtu, nyní se podává tzv. hexavakcína, kdy se děti do 2 let věku v několika dávkách podle očkovacího plánu očkují proti celkem šesti nebezpečným nemocem. (Vedle černého kašle, záškrtu a tetanu se jedná o hepatitidu typu B, dětskou obrnu a bakterii Haemophilus influenzae.) Protilátky se aplikují injekčně a organismus se stává odolným přibližně po dvou týdnech od provedení očkování. Toto očkování je povinné a plně hrazené zdravotní pojišťovnou a představuje nejdůležitější preventivní opatření proti nákaze černým kašlem. Riziko nákazy černým kašlem u kojenců  lze ještě snížit očkováním matky v období těhotenství, která přenese protilátky na plod. (Poté je kojenec ještě řádně očkován.)

Foto: Freeimages.com

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here