Gastroskopie, gastroskopické vyšetření: příprava, průběh

Gastroskopie je dnes již běžné lékařské vyšetření, na které vás pošle praktický lékař při jakýchkoli (byť banálních) obtížích s trávením. Díky této specializované metodě totiž lékař může vyšetřit části trávicího traktu tím, že zavede dlouhou hadičku s osvícenou kamerou do úst pacienta a může pak následně nahlížet do vnitřku jícnu, žaludku, případně i dvanáctníku. Gastroskopie může být nepříjemná, ale rozhodně není čeho se bát.

Jaký je princip gastroskopie?

Gastroskopie je endoskopické vyšetření, při němž má lékař (internista – gastroenterolog) možnost vyšetřit vnitřek sliznice jícnu, žaludku, a pokud zasune přístroj ještě dál, i dvanáctníku (správný název vyšetření potom zní ezofagogastroduodenoskopie). Přístroj se nazývá gastroskop nebo také fibroskop a jedná se vlastně o tenkou ohebnou hadičku, v níž vedou velmi drobná optická vlákna. Konec hadičky je vybaven kamerou se zdrojem světla, kterou může lékař pomocí ovládacího aparátu pohybovat a „klouzat“ vnitřkem žaludku. Výsledný obraz se potom promítá na obrazovce, kde lékař všechno vidí a může tak posoudit stav vyšetřovaných orgánů. Pracovní kanál endoskopu navíc umožňuje zavedení malých kleštiček, díky kterým lze odebrat část sliznice pro histologický rozbor (biopsii), a další zařízení, pomocí nichž může lékař získat k laboratornímu posudku i žaludeční šťávu. Někdy je jejich součástí i elektrická sonda sloužící ke stavění krvácení, ošetření varixů či destrukci patologické tkáně. Gastroskop se zavádí po lokálním znecitlivění ústy přes hltan do jícnu, žaludku, případně i dvanáctníku. Celé vyšetření pak netrvá déle jak 5 minut.

K čemu je gastroskopie dobrá?

Na specializované gastroskopické oddělení vás lékař odešle při jakýchkoliv příznacích signalizujících, že je něco v nepořádku s trávicím traktem, tedy např. při neobjasněných bolestech břicha, při poruchách trávení, chudokrevnosti apod. Gastroskopie dokáže odhalit záněty sliznice horní části trávicích útrob, zobrazí žaludeční vředy či jícnové varixy, odhalí místo krvácení, které může být okamžitě ošetřeno. Odebrání vzorku tkáně má význam pro diagnostiku nádorových onemocnění jícnu a žaludku; z onemocnění jícnu může vyšetření diagnostikovat tzv. Barettův jícen, jenž je důsledkem dlouhodobého působení žaludečních kyselých šťáv na jeho stěny, v neposlední řadě lze vyšetřením testovat přítomnost bakterie Helicobacter pylori, která bývá příčinou mnoha zánětů, erozí i vředů. Z terapeutického hlediska se při gastroskopii provádí stavění krvácení slabým elektrickým proudem, který uzavře porušenou cévku.

Jak se na vyšetření připravit a co vás během něj čeká

Gastroskopie se provádí na lačno, takže budete požádáni, abyste minimálně 6 hodin před vyšetřením nic nejedli, a samozřejmě nesmíte kouřit. Z nápojů můžete požít malé množství (do 100 ml) minerálky nebo čaje, nejdéle však 3 hodiny před gastroskopií. Pokud ráno užíváte léky, oznamte to lékaři (pacient si je většinou přinese s sebou a užije je až po vyšetření). Před gastroskopií sestra instruuje pacienta, jak se má vysvléci a uložit na vyšetřovací stůl, zpravidla na levý bok. Těsně před vyšetřením se do pacientova hrdla aplikuje lokální anestetikum tlumící dávicí reflex. Lékař následně zavede endoskop a vyzve vyšetřovaného, aby polkl. Poté už sám zasouvá přístroj hlouběji do trávicího traktu. Po několika málo minutách je vyšetření ukončeno vyjmutím hadičky. Vyšetření může být nepříjemné, ale není bolestivé a pocity na zvracení můžete zmírnit hlubokým klidným dýcháním. Jestliže jste i přesto velice úzkostliví, požádejte o podání sedativ – počítat však musíte s tím, že po zákroku nebudete moci řídit auto, ani odejít z ordinace bez doprovodu. Po vyšetření nebudete moci ještě asi 2 hodiny jíst ani pít, protože byste mohli v důsledku utlumeného polykacího reflexu potravu či tekutinu lehce vdechnout.

Výsledky vyšetření vám lékař sdělí okamžitě, pokud odebral bioptický vzorek tkáně, budou výsledky rozboru hotové přibližně za týden. Gastroskopie je velmi bezpečné vyšetření, při kterém hrozí jen minimum komplikací (např. podráždění sliznice hltanu, dávení, krvácení a vzácně i reakce na znecitlivující látku). Vyšetření je bezbolestné a i když může být nepříjemné, jeho diagnostické možnosti tato negativa mnohonásobně převáží.