Dehydratace je stav organismu, kdy dochází k nadměrné ztrátě tekutin, která není kompenzována. Jaké jsou příznaky dehydratace? Jaká jsou s tímto stavem spojena rizika? A co dělat v případě, kdy tato rizika bezprostředně hrozí nebo nastanou?
Voda je životně důležitá tekutina
Lidské tělo je tvořeno až z 70% z vodou, která je pro ně životně důležitou tekutinou. Bez vody totiž dokáže lidský organismus přežít pouhé dva až tři dny. (I když jsou známy případy, kdy člověk dokázal přežít bez vody déle.) Tělo svým fungováním (dýcháním, pocením, vylučováním a dalšími činnostmi) tuto vzácnou tekutinu ztrácí, a proto je třeba ji stále doplňovat. Jakmile přestane být voda organismu dodávána, dochází k dehydrataci organismu.
Dehydratace může být způsobena nejen podceněním pitného režimu, ale také užíváním některých léků (diuretik), onemocněními, jako je střevní chřipka, kdy v důsledku průjmů dochází k nadměrné ztrátě vody a minerálů.
Příznaky a fáze dehydratace
Příznaky dehydratace se liší v závislosti na tom, ve které fázi dehydratace se organismus nachází. Úplně prvním stadiem mírné dehydratace je žízeň. Pocit žízně dává tělu důležitý signál, že je třeba ztracenou vodu co nejdříve doplnit. (Z hlediska prevence je optimální předcházet pocitu žízně, což je však pro většinu z nás v praxi téměř nemožné. Zajímavé je, že ženy a senioři mají pocit žízně menší než ostatní skupiny.) V případě mírné dehydratace nás mohou začít trápit obtíže, jako jsou bolesti hlavy. Později se přidávají další problémy, jako je zvýšená únava, poruchy koncentrace a ospalost. Pacientovi klesá krevní tlak, má sucho v ústech, může se mu motat hlava. Pokud tělo ztratí více než 8% vody, je ohroženo na životě.
Chronická dehydratace a její rizika
I mírná nedostatek tekutin může být zdrojem zdravotních problémů, pokud je chronický. Mírná dehydratace způsobuje stálé bolesti hlavy, zácpu a sníženou výkonnost organismu. Také může docházet k postupné tvorbě ledvinových kamenů. S chronickou dehydratací jsou spojena i další rizika, jako je tvorba ledvinových kamenů, ale i zvýšené riziko infekce močových cest, a dokonce i některých druhů rakoviny. Velmi závažnou komplikací dehydratace, spojenou s její těžkou formou, je selhání ledvin, což je velmi závažný stav pacienta vyžadující okamžitou hospitalizaci. Pacienta je nutné zavodnit, zpravidla pomocí infúze.
Prevence
Nejdůležitější součástí prevence dehydratace je důsledné dodržování pitného režimu. Což v praxi, jak se uvádí ve většině pramenů, znamená, že by dospělý člověk s průměrnou hmotností měl během 24 hodin vypít v průměru cca 2 litry tekutin, ideálně čisté neperlivé vody. (Existuje i přesnější vyjádření, a to 30 ml vody na 1 kg tělesné hmotnosti.) Do tohoto množství se nezapočítává káva a alkoholické nápoje, které organismus nezavodňují, ale naopak odvodňují.
Potřeba vody je individuální, závislá na celé řadě faktorů (včetně teploty a prostředí, kde se nacházíme), a proto je třeba věnovat pozornost počátečním příznakům dehydratace, abychom mohli ztracenou vodu co nejdříve doplnit bez rizika, že dojde k rozvinutí závažnějších příznaků. Pokud jde o rozložení tekutin během dne, nejvíce bychom měli vypít ráno, kdy je třeba doplnit ztrátu po noci, méně naopak večer, v průběhu dne se doporučuje pravidelně popíjet menší množství. Jak bylo uvedeno výše, v souvislosti s dodržováním pitného režimu je třeba věnovat zvýšenou pozornost rizikovým skupinám, tedy seniorům a dětem (zejména pokud trpí průjmy), u kterých dochází k dehydrataci rychleji, a může vážně ohrozit jejich zdraví a život.
Foto: Freeimages.com
