Dialýza je léčebná metoda, která se používá u osob s velmi sníženou funkcí ledvin.
Hlavní funkcí ledvin je vylučování odpadních látek z těla močí. Pokud ledviny nepracují správně, škodlivé látky, ionty atd. se v organismu (krvi) kumulují, což vede k negativnímu dopadu na zdraví až smrti, pokud se krev neočistí. Navíc se v těle pacientů kumuluje voda jako taková. Pacienti se selhávající funkcí ledvin, ať už akutní, nebo chronickou, se proto podrobují dialýze.
Obsah článku
Dialýza ledvin / hemodialýza:
V případě, že ledviny nejsou schopné odvádět škodliviny je nutné využít metody, které funkce ledvin zastoupí. Jednou z nich je dialýza.
Dialýza se také nazývá umělou ledvinou.
Princip dialýzy:
Při dialýze se využívá přístroj, který odvádí pacientovu krev pomocí hydiček do výměníku, kde je polopropustná membrána. Membrána odděluje krev a dialyzační roztok. Krevní buňky přes membránu nemohou projít a zůstávají v krvi. Menší molekuly, které se nakumulovaly v krvi, naopak skrz membránu projdou do dialyzačního roztoku, který má mnohem nižší koncentraci látek. Doslova tedy molekuly z krve do sebe táhne. Očištěná krev se vrací zpátky do organismu. Na dialýzu se dochází třikrát týdně a jedno sezení trvá přibližně čtyři hodiny.
Příprava na dialýzu:
Před dialýzou je nutné zajistit to, aby bylo možné napojit pacienta na dialyzační přístroj, přes který pak bude proudit krev pacienta a vracet se očištěná zpátky do těla.
Při jednorázových dialýzách se zavede centrální žilní katetr, tj. hadička, která se vloží do vybrané velké žíly. Pokud pacient na dialýzu musí docházet dlouhodobě, volí se jiný postup. Cévní chirurg vytvoří umělou spojku tepny s žílou, nejčastěji na horní končetině. Jedná se o AV shunt. Do vytvořeného shuntu se zavádí hadičky dialyzačního přístroje.
Peritoneální dialýza:
Peritoneální dialýza pracuje na stejném principu jako přístrojová dialýza. Jako polopropustná membrána funguje peritoneum, pobřišnice (jemná blána vystýlající břišní dutinu). Využívá se peritoneální katetr (ohebná hadička), která se zavede do spodní části břicha a druhá strana hadičky vychází v oblasti pupku. Procedura probíhá tak, že si pacient do břišní dutiny vpraví asi dva litry dialyzačního roztoku. Stejně jako u přístrojové dialýzy přejdou do dialyzační tekutiny odpadní látky z krve přes peritoneum. Tekutina se poté z břicha vypustí. Peritoneální dialýza má výhodu v tom, že pacient nemusí docházet do nemocnice.
Domácí dialýza
Kromě dvou výše zmíněných postupů je možné pacientovi poskytnout také domácí dialýzu. Dialyzační přístroj (speciální, menší než ve středisku) má pacient doma a může si provádět dialýzu dle potřeby, tedy i častěji než třikrát do týdne, mnohdy i šestkrát týdně. To umožní udržet lepší homeostázu vnitřního prostředí. Ale i tak je pacient kontrolován a je vhodné, aby se dostavoval na pravidelné kontroly, alespoň jedenkrát za měsíc, popř. k pacientovi domů dochází školená zdravotní sestra a kontroluje jeho stav a správnost provádění dialýzy.
