Domů Zdravý životní styl Zdravá výživa Draslík v potravinách

Draslík v potravinách

Draslík patří k těm nejdůležitějším minerálům v organismu. V těle zajišťuje takřka veškeré životně důležité funkce, především se však podílí na správné funkci kardiovaskulárního systému, snižuje krevní tlak, zajišťuje svalový tonus, brání tvorbě sraženin, stabilizuje vnitřní prostředí, podporuje přeměnu glukózy v energii a významně ovlivňuje celý nervový systém.
Aby vše klapalo tak, jak má, je důležité, aby hladina minerálu byla v rovnováze. Nic dobrého totiž nevěstí, jak jeho nízká hladina, tak i ta vysoká. Velké zásobárny draslíku v těle jsou mozek, svaly, nervy, kostní morek, pokožka, sliznice trávícího traktu, ledviny a játra. Největší množství se ho nachází v buňkách (a to až z 86%).

Nízká hladina draslíku

Nízká hladina draslíku se projevuje únavou, svalovou slabostí a zácpou. V další fázi se může objevit křeče, mravenčení, tiky, nevolnost, zvracení, nervozita, agrese a malátost. Na EKG dochází k jistým změnám, srdce zrychluje a pokud nedojde k nápravě, může nakonec i zastavit. Dlouhodobé snížení draslíku může vyvolat srdeční choroby, zvyšuje krevní tlak, může stát i za mozkovou příhodou.

Vysoká hladina draslíku

Zdravá a bezpečná však není ani vysoká hladina draslíku. I u ní se pak může objevit únava, svalová slabost, průjem, zmatenost, rovněž dochází i ke změnám na EKG. Srdeční akce se v tomto případě zpomaluje. I zde však hrozí srdeční zástava.

Proč dochází k poklesu draslíku?

Ke zvýšené spotřebě draslíku dochází zejména v období průjmu, častého močení a rovněž jej hodně ztrácí astmatici a vrcholoví sportovci nebo těžce fyzicky pracující lidé. Hladinu draslíku snižuje i velký příjem soli v jídle. Jednou z příčin může být i příliš velký přísun bílé mouky, jež je ochuzená o vitamín E, hořčík i draslík.

Denní dávka draslíku

Denní dávka draslíku u dospělého člověka se pohybuje okolo 4700 miligramů. Více jej samozřejmě potřebují sportovci anebo lidé těžce pracující.

Potraviny bohaté na draslík

Vůbec největším zdrojem draslíku jsou luštěniny, tedy především hrách a čočka. Bohatým zdrojem draslíku jsou banány (zejména sušené), meruňky, červený rybíz, broskve a hroznové víno. Ze zeleniny jsou to pak brambory, špenát, celer, pórek nebo červená řepa. Z dalších potravin pak velké množství draslíku obsahuje Knäckebrot, ovesné vločky, pšenice, kuřecí maso, vepřové a hovězí maso a také i ryby.

Měli byste vědět, že pro nejlepší funkci draslíku potřebujeme i dostatečné množství sodíku. Příjem draslíku vůči sodíku by se přitom měl pohybovat v poměru 2:1. Co to tedy znamená? Pokud více solíte, měli byste zároveň užívat i větší množství draslíku.

Také byste měli vědět, že i konzumace jistých potravin jeho hladinu v organismu snižuje. Jde především o sladkosti výrobky z bílé mouky, cukrovinky a smažené slané brambůrky. Kromě potravin hladinu draslíku snižuje i užívání některých léků, a to především diuretik, kortizonu, aspirinu a léků na snížení váhy.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here