EEG mozku, celým názvem elektroencefalografie mozku, je neurologická vyšetřovací metoda, která sleduje elektrickou aktivitu mozku za využití speciálního lékařského přístroje – elektroencelografu. Elektroencelograf zaznamenává aktuální aktivitu mozku do grafu ve formě křivky. EEG je základní vyšetřovací metodou při diagnostice spánkových poruch a epilepsie.
Vyšetřovací metoda EEG
EEG jakožto neurologická vyšetřovací metoda má velký význam v oblasti diagnostiky a léčby závažných onemocnění a poruch, jako je epilepsie nebo meningitida. Často se provádí, když je podezření na poškození mozku, po mozkových příhodách a úrazech hlavy. Jedním z důvodů EEG mozku může být také podezření na přítomnost některé poruchy spánku, jako je například centrální spánková apnoe. V tomto případě se pomocí elektroencelografu zjišťuje, zda jsou ve spánku přítomny jednotlivé typy mozkových aktivit. Během spánku se snímá činnost mozku, srdce, pohyby očí, svalová aktivita a dechové funkce. Pacient s podezřením na poruchu spánku se dostaví k EEG vyšetření do speciální spánkové laboratoře, kde zůstane přes noc.
Elektroencelograf
Elektroencelograf, lékařský přístroj skládající se ze snímacích elektrod a procesoru, pracuje na principu snímání elektrických potenciálů, které vznikají při činnosti mozku. Získané informace přístroj po zesílení zpracuje a zobrazí ve formě křivky, buď na obrazovce, nebo na papíře. Vzhled křivky ve spánku se vzhledem k odlišné mozkové činnosti odlišuje od vzhledu křivky v bdělém stavu. Současně s činností mozku přístroj zaznamenává také činnost srdce, součástí výstupu je tedy i křivka EKG. EEG mozku tak umožňuje zjistit i vztah mezi činností mozku a činností srdce pacienta.
Jak vyšetření probíhá
Vyšetření se provádí vleže. Pacient je vyzván, aby se položil. Poté mu sestra připevní na povrch hlavy elektrody. (Elektrod je většinou 19.) Přístroj zaznamenává činnost mozku. Pacient může být při vyšetření požádán o některé úkony, jako je zavření a otevření očí, změna dýchání, atd. Délka vyšetření je individuální, záleží na tom, z jakého důvodu se EEG mozku provádí. Pokud je indikací k EEG vyšetření porucha spánku, vyšetření trvá několik hodin, jak bylo zmíněno již výše, pacient stráví v nemocnici celou noc. Vyšetření není bolestivé ani nepříjemné. Po ukončení vyšetření má lékař záznam o aktivitě mozku okamžitě k dispozici. Tento záznam mu slouží jako důležitý podklad pro stanovení, upřesnění, nebo vyloučení diagnózy. ECG mozku nevyžaduje žádnou speciální přípravu pacienta, nejsou nutná žádná omezení stravovacího režimu, ani užívání léků.
Další vyšetřovací metody mozku
V případě, že se lékař potřebuje podobněji vyšetřit některou z oblastí mozku, může využít jiné metody, a to elektrokortikografie (ECG), kdy se elektrody umisťují do oblasti pod lebeční kostí. Nevýhodou ECG je však to, že vyžaduje menší chirurgický zákrok. Mozek lze vyšetřit i dalšími metodami, jako je CT mozku nebo magnetická rezonance.
CT mozku (computed tomografy – počítačová tomografie) je vyšetřovací metoda mozku, která pracuje na principu využití laserových paprsků. Pacient je uložen na posuvné lůžko a jeho mozek je snímám prstencem CT přístroje, který provede snímky oblastí mozku, které lékař potřebuje k vyšetření. CT mozku je stejně jako EEG bezbolestné. Délka vyšetření se pohybuje v minutách.
Magnetická rezonance (MR nebo MRI) je vyšetřovací metoda, která využívá k zobrazení tělních orgánů, nejčastěji mozku a míchy. Pacient absolvuje vyšetření v uzavřeném válcovém prostoru, v tzv. tunelu. Délka vyšetření se pohybuje kolem 20 minut. Značnou nevýhodou je vysoká hlučnost a pocit izolace. Pacienti s klaustrofobií je špatně snáší.
