Endometriózu řadíme mezi nejčastější gynekologická onemocnění. Název nemoci je odvozen od latinského „endometrium“, což je výstelka děložní dutiny. U pacientek s endometriózou se částečky této tkáně vyskytují i mimo dělohu, přičemž jejich lokalizace nemusí být pouze v pánvi, ale např. i na střevech. Částečky endometriální tkáně však podléhají menstruačnímu cyklu, a tak pacientka na různých místech v těle krvácí. Postupně vznikají v okolí těchto míst cysty a jizvy, což může vést až k ženské neplodnosti.
Endometrióza – jak a proč vzniká?
Endometrióza je z hlediska své etiologie doposud velkou záhadou. Při onemocnění hrají svoji roli jak faktory genetické, tak hormonální i imunologické. Nejčastěji zmiňovanou a nejvíce uznávanou teorií pro vznik endometriózy je tzv. implantační (nebo též retrográdní) teorie. Za normálních okolností odchází menstruační krev pochvou z těla ven, kdežto tato teorie uvažuje o možném vyplavení menstruační krve skrz vejcovody až do dutiny břišní. Buňky endometria se pak mohou zachytit a začít podléhat hormonálnímu řízení prakticky kdekoli v těle ženy, dokonce až v plicích či mozku. Nejčastěji se endometrium vyskytuje v oblasti malé pánve, např. na vaječnících, vejcovodech, močovém měchýři či na střevě. Jedinými orgány, jejichž implantace endometriem nebyla doposud prokázána, zůstává srdce a slezina. Proč tomu tak je, nikdo netuší.
Endometrióza – příznaky a projevy onemocnění
Příznaky se liší podle toho, kde se ložiska endometria vyskytují a jak jsou veliká. Záleží také na stádiu onemocnění. Stěžejním příznakem, který přivádí ženy ke gynekologovi, je bolest v období menstruace či při pohlavním styku. Později se dostavuje chronická neustupující bolest vycházející z malé pánve. Tato bolest je zaviněna aktivitou endometriálních ložisek, které produkují určité enzymy, jenž dráždí nervová zakončení vyskytující se v okolí ložisek. V pozdějších stádiích, kdy jsou okrsky endometria již vazivovatě přestavené (stádium tzv. „bílé endometriózy“), působí bolest tah a útlak okolní tkáně vytvořenými jizvami a srůsty. Přítomnost ložisek na močovém měchýři se může projevit výskytem krve v moči, postižení plic zase vykašláváním krve. Zasažení vzdálenějších orgánů je však vzácnější.
Endometrióza – diagnostika
Na endometriózu lékaře odkážou typické obtíže popisované pacientkou – bolest spojená s menstruačním cyklem. Následuje gynekologické vyšetření, ultrazvuk břicha a hysteroskopie (endoskopické vyšetření dutiny děložní). V případě podezření na postižení pobřišnice se provádí i laparoskopie. Jedná se o miniinvazivní výkon prováděný na operačním sále, kdy lékař vsune několika malými otvory v oblasti pupku do dutiny břišní speciální hadici, opatřenou na svém konci kamerou. Výstup z této kamery vidí lékař na monitoru, takže může pozorovat načervenalé okrsky na pobřišnici svědčící pro endometriózu. Z nalezených ložisek se odebírá vzorek tkáně k histologickému rozboru.
Endometrióza – léčba
Léčbu endometriózy stanovuje gynekolog po posouzení každého individuálního případu v závislosti na stádiu onemocnění a místa postižení. Základem je léčba chirurgická, kdy se při již výše zmiňované laparoskopii (tentokrát se jedná už o léčebný výkon) laserem odstraní nežádoucí ložiska, a pokud to lze, snaží se lékař i rozdělit srůsty. V případě rozsáhlých ložisek je nutné někdy přistoupit i na klasickou laparotomickou břišní operaci, jejímž cílem však bývá definitivní odstranění vaječníků a tím zastavení menstruačního cyklu a krvácení z postižených míst – žena tedy již nemůže v budoucnu otěhotnět. Další možností je léčba hormonální, která tlumí aktivitu menstruačního cyklu a žena dočasně přestává menstruovat, což vede ke zmenšování okrsků endometria mimo dělohu. Hormonální léčba bývá úspěšná až z 90 %, problém však je v tom, že nemá dlouhodobé účinky – až u 50 % pacientek se cca po roce od ukončení léčby obtíže oapkují.
Endometrióza jako příčina neplodnosti
Uvádí se, že endometrióza je příčinou neplodnosti až v 30 – 50 % případů. Právě proto by žádná žena neměla příznaky tohoto onemocnění podcenit. Neplodnost je způsobena srůsty a jizvami v oblasti malé pánve, které mohou nevratně uzavřít např. vejcovody, čímž vajíčko nemůže putovat do dělohy. Srůsty mohou zabránit i samotnému uvolnění vajíčka nebo pohybům vejcovodů, které posouvání vajíčka umožňují. Přesnou souvislost mezi neplodností a endometriózou však lékaři stále zkoumají.
Zdroj obrázku: spodní prádlo
