Exogenní alergická alveolitida představuje odborné označení diagnózy, jíž se laicky také říká holubářská nebo farmářská plíce. Jde ve skutečnosti o skupinu imunologicky podmíněných chorob s granulomatózním zánětem v bronchiolech a alveolech Jde o intersticiální fibrózu plic, která je podnícena opakovaným kontaktem s určitým alergenem.
Obsah článku
Rizikové skupiny
Nejvíce ohroženou skupinou jsou pracovníci v rostlinné nebo v živočišné výrobě, protože ti jsou zpravidla nejvíce exponováni těmto alergenům (třeba plesnivému senu, slámě, zrní, mouce, plesnivým sýrům, kožešinám, srsti, peří nebo exkrementům ptáků). U dětí se takřka nevyskytuje, maximálně pokud by inhalovali prach z ptáků (tedy i z papoušků). Relativně novým zdrojem jsou i bakterie ve vodních nádržích, třeba ve vodních vířivkách nebo v klimatizačních systémech,
Naštěstí nejde zrovna o velmi časté onemocnění, když se to vezme všeobecně. Pokud se zaměříte na lidi v daných oborech, tak je výskyt až 20% a to už je hodně velké číslo. Naštěstí se obvykle vyskytuje v té mírnější podobě, které se podobají zápalu plic a které mohou i sami ustoupit. Bohužel se stále neví, proč se u někoho rozvine a u někoho ne. Neví se, ani co ovlivňuje průběh nemoci. Někdy je navíc i složitě diagnostikována nebo dokonce zaměněna za jinou.
Projevy
Typické pro tuto nemoc je to, že po kontaktu (do 6 hodin) vyvolají urputný kašel, pak se objeví i zvýšená teplota, někdy jsou přítomny i bolesti svalů a kloubů. Nemocný může popisovat malátnost, bolest hlavy, zimnici a třesavku. Odeznít může sama od sebe do 48 hodin. Poslechově je slyšet při dýchání krepitus nad plicními bázemi. U chronického projevu je typický chronický kašel a narůstající dušnost. Velký problém je rozvoj plicní fibrózy, která zhoršuje dýchání a vede k horšímu okysličení tkání. Objevují se typické paličkovité prsty. Lidé s rozvinutou plicní fibrózou jsou nevýkonní, při námaze se rychle zadýchají a mají tendenci kolabovat. Plícemi špatně protéká krev a pravá polovina srdce pumpuje proti velkému tlaku, což vede k rozvoji plicního srdce spojeného se srdečním selháváním.
Diagnostika
Na základě příznaků může lékař pojmout podezření, zvlášť, když zjistí, kde dotyčný pracuje. Na snímcích rtg a Ct je vidět vazivovatění plic. Dále je důelžitá i spirometrie, vyšetření alergologem, EKG a echo. Kromě toho všeho je možné provést i bronchoskopii a cytologické vyšetření.
Terapie
Nejdůležitější je trvalé vyřazení z potencionálního kontaktu s alergenem. Při těžším průběhu se pak ordinují kortikoidy. U nedostatečné odpovědi se pak přidává kombinovaná imunosuprese. Nemocným s chronickou formou je nutná dlouhodobá domácí oxygenoterapie a pokud se stav nelepší, může dospět dokonce i k transplantaci plic.
