Fobie z výšek, čili akrofobie, může způsobit výraznou úzkost a paniku. Jde o extrémní nebo iracionální strach z výšek, a to i v situacích, kdy ve skutečnosti není vůbec vysoko. Podle výzkumů jde zřejmě o jednu z nejběžnějších fobií. Trpí jí zhruba 2-5% lidí na celém světě.
Věci se mají takhle, strach ze skutečných výšek je přirozený a racionální, je tu jistý reflex před možným pádem. V reálu se však těchto výšek nebojí a rádi do těchto výšek chodí, zdolávají je. Lidé s fóbií z výšek však v případě, že se ve výšce ocitnou, mohou prožít panický záchvat a může je to skutečně velmi rozrušit. Nejsou schopni se dostat odtud dolů.
Obsah článku
Jak se tato fobie projevuje
S fobií z výšek jsou spojeny závratě. Nejvíce jim vadí pohled dolů, který však mnohdy nemusí být zrovna z příliš vysokého místa. Někomu vážně stačí i půl metru. Někdy to může způsobit dokonce i pohled na vysoké místo nebo předmět, či sledování letu ptáka, šplhání auta do kopce. Tyto závratě je možno vyvolat jakýmkoliv pohybem, jsou totiž spojeny se změnou vizuální perspektivy. Jde konflikt, který je mezi zrakem a vestibulárními a somatosenzorickými smysly. K tomu dochází, když vestibulární a somatosenzorické systémy snímají pohyb těla, který není deaktivován očima. Tento konflikt pak vede k pohybové nemoci i k úzkosti.
Příčiny
Fobie z výšek je přisuzována, tak jako u jiných fobií, k podmíněně vzniklému strachu, nebo posttraumatickém stavu po zážitku, jenže nedávné studie to zpochybnily. Všechno je ve skutečnosti jinak, tedy alespoň u fobie z výšky.
Je zajímavé, že bylo zjištěno, že lidé, kteří se výšek nebojí, měli za sebou více úrazů spojených s pády. Další studie ukázaly, že si lidé s touto fobií uchovávají netraumatické zážitky z pádu, avšak jsou nezapomenutelné a mohou vás do budoucna významně ovlivnit. Vzniká i v době, kdy se kojenci naučí plazit.
Strach z pádu spolu se strachem z hlasitých zvuků jsou vrozené obavy. Může se dědit a dost výrazně ovlivňuje i fobii z výšek.
Příznaky
Lidé z fobií z výšek při vystavení výškám pociťují minimálně jisté nepohodlí nebo také strach. Lidé se proto vyhýbají výškám, což však není vždy možné. Jejich reakcí je vzrušení a také i snaha utéct. Klidně doopravdy utečou. Ve výškách je může trápit závratě, rychlý srdeční puls, dušnost, pocení, úzkost, třes, nevolnost a podrážděný žaludek.
Fobie z výšek může být léčena
Fobie je řešitelným problémem. Neléčí se však pilulkami, ale psychologickou terapií. Vhodná je i expoziční a kognitivně behaviorální terapie. Léky mohou sekundárně snížit projevy paniky a úzkosti, jde o beta-blokátory, benzodiazepiny a D-cykloserin. V posledních letech se snaží fobie řešit s pomocí virtuální reality. Vypadá to velice slibně, má to budoucnost.
