Ganserův syndrom je stav změněné kvality vědomí, patří mezi kvalitativní poruchy ludicity. Je možné říci, že se jedná o mrákotný stav provázený dalšími příznaky, včetně příznaků disociace.
Syndrom byl poprvé popsán psychiatrem Sigbertem Ganserem v roce 1898.
V současné době neexistuje přehled o tom, kolik lidí syndromem trpí. Jedná se však o vzácný stav. Ganserův syndrom je nejčastější u mužů ve věku 15 až 40 let.
Obsah článku
Příčiny Ganserova syndromu:
Ganserův syndrom se dostavuje v zátěžových situacích. Jelikož se objevuje např. u vězňů, bývá také označován jako vězeňská psychóza.
Jedná se o čistě psychiatrickou diagnózu.
Příznaky Ganserova syndromu:
Osoby trpící Ganserovým syndromem působí trochu zmateně, mrákotně.
Na položené otázky odpovídají většinou nepravdivě, ale přiměřeně. Například při dotaz na sčítání se mírně odchyluje, tj. 1 + 3 = 5.
Může být přítomná infantilní řeč, tj. dětská, a echolalie, tj. opakování vyřčeného.
U mnoha osob se objevuje selektivní ztráta paměti, kdy vypadávají některé vzpomínky. Proto je Ganserův syndrom označovaný také jako pseudodemence.
Není vzácností, že pacienti s Ganserovým syndromem trpí také zrakovými a sluchovými halucinacemi.
Mohou být přítomné také fyzické příznaky, např. brnění či necitlivost končetin.
Příznaky většinou samy vymizí.
Diagnostika Ganserova syndromu:
Pro diagnostiku Ganserova syndromu je nutné vyloučit jiné neurologické onemocnění, proto se provádí EEG (elektroencefalografie). Ta však bývá negativní, nejsou zachyceny žádné změny.
Vyšetření reflexů také neodhalí žádnou patologii.
Psychiatr se tedy musí řídit podle příznaků pacienta. Diagnostika je však obtížná, neboť se podobně projevuje mnoho dalších stavů, disociační poruchy, psychózy, schizofrenie, předchozí úraz hlavy, demence, epilepsie, encefalitida, abstinenční příznaky atd.
Léčba Ganserova syndromu:
Léčba Ganserova syndromu je založená hlavně na psychoterapii, která pomůže zvládat zátěžové stavy, které mohou příznaky Ganserova syndromu vyvolat.
