Hemoragický šok je život ohrožující stav, který vzniká ztrátou krve. Ta je natolik velká, že začne selhávat krevní oběh.
K hemoragickému šoku dochází nejčastěji po úrazech, zraněních, která mohou být otevřená, krvácení je vidět, či zavřená, kdy zraněný krvácí „dovnitř“, tj. do břišní či hrudní dutiny. Ke krvácení může dojít také během operačního zákroku, porodu atd.
Snížení objemu krve v krevním řečišti se tělo snaží čelit a zapojuje autoregulační mechanismy, které jsou zaměřeny hlavně na udržení zásobení kyslíkem důležitých orgánů, tj. mozku, srdce… Při ztrátě krve dochází k tzv. hypoperfuzi, snížení prokrvení. Tkáně tak dostávají omezené množství kyslíku a živin. Při další ztrátě krve již není organismus regulovat, zachovat průtok krve a dochází k šokovému stavu. Zároveň dochází k poškození tkání, které, pokud se rychle neobnoví krevní oběh, může být nevratné. Dohází také k narušení srážení krve, kdy srážení není schopné zastavit krvácení a postupně dojde k vyčerpání srážecích faktorů a ztrátě krevních destiček.
Projevy hemoragického šoku:
- Při hemoragickém šoku dochází k poklesu krevního tlaku, sníží se pod 90 torr, nebo o 30 až 40 % původních hodnot krevního tlaku.
- Zatímco tlak klesá, tepová frekvence roste, dosahuje i 150 tepů za minutu.
- Tep je nitkovitý, špatně hmatný.
- Postižený je bledý.
- Zrychluje se frekvence dýchání.
- Postižený je neklidný, polívá ho studený pot.
- Je snížená až zastavená tvorba moči.
- Častá také bývá ztráta vědomí.
Léčba:
Léčebný zásah při hemoragickém šoku je zastavení krvácení, pokud je to možné. Pokud je viditelné, z cév, je možné využít mechanický tlak, kompresi cév, to minimálně omezí unikání krve, v lepším případě zcela zastaví krvácení, dokud nebude poškozená céva ošetřena trvale. To patří do rukou lékařů, hlavně chirurgů, kteří cévy sešijí, zasvorkují atd.
Krom zástavy krvácení je nutné doplnit objem tekutin v krevním řečišti. Je možné využít krystaloidy a koloidy, které však musí být doplněny krevními transfuzemi, protože tekutiny samotné neobsahují červené krvinky, které přenášejí kyslík. Nejčastěji se podávají koncentráty červených krvinek.
- Postup je následující, pokud postižený ztratí do 15 % objemu krve, doplňují se krystaloidy.
- Ztrátu nad 15 % do 25 % je také možné podat krystaloidy.
- Při ztrátě větší než 25 % je nutné ke krystaloidům přidat též koloidy.
- V případě, že je ztráta krve větší než 30 % je nutné podat také krevní transfuze.
Je také nutné obnovit hemostázu, tj. srážení krve. Pacientů se mohou podat krevní destičky, fibrinogen a srážecí faktory.
Hemoragický šok je tedy život ohrožující stav, při němž je nezbytné zastavit krvácení a doplnit ztracený objem.
