Horečka bývá často prvním pozorovatelným příznakem nemoci u dětí, avšak většinou neznačí nic závažného, a proto není nutné se hned znepokojovat. Rodiče by měli vědět, jaké hodnoty tělesné teploty jsou pro jejich dítě v konkrétním věku normální, měli by umět teplotu správně měřit a také by měli vědět, jak o dítě s horečkou pečovat a kdy raději navštívit lékaře.
Zvýšená teplota nebo horečka?
Fyziologická teplota lidského těla se pohybuje v rozmezí 36,5 až 37,3°C. Posuzujeme-li teplotu u dětí, musíme však brát v potaz jejich věk. U novorozenců jsou normálními hodnotami teploty mezi 37 a 38,2°C. Pro kojenecký věk je zase typické, že teplota těla během dne nekolísá a pohybuje se konstantně okolo 37°C. Později je naopak normální, že lidské tělo má nejnižší teplotu cca okolo 6. hodiny ranní a nejteplejší je pozdě odpoledne, přibližně v 17 hodin. Dále záleží také na tom, kde teplotu měříme – v konečníku je naměřená teplota standardně o 0,5°C (u některých dětí až o 0,7°C) vyšší než při měření v podpaží.
Zvýšenou teplotou rozumíme hodnoty od 37,5 do 38,5°C při měření v konečníku. Při vzestupu teploty nad 38,5°C se již jedná o horečku, a pokud teplota přesáhne hranici 40°C, mluvíme o vysoké horečce, která již může být pro děti velice nebezpečná, neboť může vyvolat křečové stavy, vyžadující okamžitou lékařskou pomoc.
Jak měřit teplotu u dětí?
Teplotu u dětí můžeme měřit jak v konečníku, tak v podpaží. K měření v konečníku můžeme použít buď rtuťový teploměr, tzv. rychloběžku, nebo teploměr digitální s ohebným koncem. Teploměr stačí zavést do hloubky cca 1 cm na 2 až 3 minuty, důležité je teplotu odečítat ještě před vysunutím teploměru. Pro bezbolestné zavádění je důležité vždy konec teploměru potřít vazelínou či neparfemovaným olejem. Z naměřené teploty v konečníku nesmíme zapomenout odečíst zmíněných 0,5°C, vyjma teploty měřené kojencům do 6 týdnů – u nich je teplota v konečníku a v podpaží stejná. Při měření v podpaží vkládáme konec teploměru do podpažní jamky, paži přitiskneme k hrudníku dítěte a vyčkáme 5 minut. Teplotu lze měřit i v ústech či existují i speciální teploměry pro měření teploty ve zvukovodu – tato měření však nejsou tak přesná.
Příčiny a příznaky horečky u dětí
Horečka u dětí není nic neobvyklého. Nejčastěji se rozvíjí při virové infekci probíhající v dětském organismu, méně často pak při infekci bakteriálního původu. U dětí se horečka rozvíjí i již při banální viróze, neboť v raném věku ještě zcela dostatečně nefunguje termoregulační centrum. Dále se často horečky objevují jako reakce na prodělané očkování. Vzácněji může být příčinou horečky porucha metabolismu či imunity, nemoci štítné žlázy, různé otravy, úpal, úžeh či přehřátí organismu, infekční onemocnění či úrazy nervové soustavy (mozku) či některá nádorová onemocnění. Některé děti mají i trvale zvýšenou teplotu a nikdy se nezjistí její příčina.
Rozpoznat horečku u dítěte není složité – nejprve se objevuje zimnice jako prvotní reakce na vstup patogenů do organismu. Objevuje se husí kůže, u větších dětí se dostavuje i třesavka. Dochází k vazokonstrikci (zužování) cév na periferii organismu a proto má dítě studené ruce a nohy. Proti tomu se organismus začne bránit tvorbou tepla – kůže se zahřívá, dítě má červené tváře a horké čelo. Produkcí tepla tělo spaluje velké množství energie, proto se dostavuje únava až schvácenost.
Léčba horečky u dětí
Při léčbě horečky je třeba si uvědomit, že horečka je obranný mechanismus, který pomáhá organismu proti infekci bojovat. Zvýšení teploty vede jednak k urychlení metabolismu a tím mobilizaci imunity k ničení infekčních buněk, jednak se zvyšuje prokrvení tkání a urychluje se odplavování odpadních látek. Proto teplotu do 38°C (měřeno v konečníku) nikdy neovlivňujeme. Snažíme se dítěti zajistit komfort – uložíme jej do dobře větrané místnosti, přikryjeme, podáváme chladné tekutiny (např. vlažné čaje slazené medem – při horečce se zvyšuje potřeba tekutin až o 50% !), případně nabízíme jídlo a sledujeme vývoj teploty. Zvláště v prvních 24 hodinách nemá cenu chodit k lékaři, neboť ani ten nemůže během této krátké doby stanovit diagnózu.
Při teplotě nad 38,5°C se naopak vždy snažíme o srážení teploty. Po konzultaci s lékařem můžeme dítěti podávat léky tlumící horečku obsahující např. paracetamol či ibuprofen (u dětí do 15 let nesmí být podány léky s obsahem kyseliny acetylsalycilové). Vždy si pečlivě přečteme příbalový leták daného léku a dodržujeme způsob podávání léku a nikdy nepřekračujeme maximální povolené dávky. Kromě léků můžeme k tlumení horečky využít i různé fyzikální metody – zábaly, omývání houbou či sprchování. Zábal zhotovujeme namočením osušky do cca 25°C vlažné vody, kterou ovineme hrudník a břicho dítěte, končetiny zůstávají volné a dítě dále nepřikrýváme. Zábal je možné opakovat 3x během 2 hodin. Při omývání houbou (dítě posazené ve vaničce s vodou) či sprchování (u větších dětí) použijeme vodu teplou 25 – 35°C. Houbou omýváme trup a končetiny 10 – 30 minut, na sprchování stáčí pouze 10 minu.
Kdy okamžitě k lékaři
K lékaři zajděte ihned, pokud:
- se horečka vyskytuje u dítěte do 6 měsíců
- má dítě horečku nad 39,5°C a nezabírají žádné léky ani fyzikální postupy snižování horečky
- dítě opakovaně zvrací, má vodnatý průjem, sliní
- pozorujete u dítěte změny v chování (nápadný neklid, apatie, halucinace)
- pozorujete u dítěte poruchy hybnosti či ztuhlost šíje (nelze provést předklon hlavy)
- pozorujete u dítěte mramorování kůže či nápadně chladné končetiny
- pokud dítě málo pije (nebezpečí dehydratace)
- neklesá horečka 3. den
- jste zdravotním stavem dítěte znepokojeni
Zdroj obrázku:
Díky za část Jak měřit teplotu u dětí? Já taky nejradši měrím v zadečku, jenže to jde u malýho mimča, se starším se prostě můžu prát jak chci, ale to není prostě dobrej nápad 🙁 A pak je další kapitola měření teploty v noci – budit párměsíční miminko, rozbalit ho, změřit teplotu, zabalit a pul noci uchovat (bo ho tím pěkně naštvu :-)) prostě taky neni nic pro mě, takže já celkem nedám dopustit na teploměry digi a infra. Digi jsem měla, trochu to haprovalo, teď mám infračervenej Thermoval duo scan a myslím, že i to měření v oušku/zvukovodu lze považovat za velmi přesné, pokud se s tím člověk naučí správně měřit. Ono vůbec nejdůležitější je si přečíst návody, což chápu,že mnoho lidí nedělá. Třeba konkrétně u toho zvukovodu je ta technika měření velmi důležitá, protože když se to udělá špatně, tak člověk vlastně jen změří teplotu kůže. Ucho by se mělo uchopit – tedy při měření infračerveným teploměrem – za horní hranu a povytáhnout směrem nahoru k temeni hlavy, tím se lépe odhalí přístup k ušnímu bubínku a pak už fakt stačí jen pípnout, je to vteřina. Chce to prostě cvik.
jojo, také máme krom rychloběžky i digi teploměr – a pro orientaci super.
Zdravím, děkuji za hezký článek. Musím zaťukat, že naše dvouletá dcerka je „zdravuška“ – vysoké teploty jsme zažily u šesté dětské nemoci, při menší virózce s rýmou, a když se dcerce klubaly zoubky. Vždy mě ale teplota (horečka) vyděsila, a pořád jsem jí hlídala. Teplotu srážím, jakmile dosáhne 38 stupňů a výše. Osvědčily se mi čípky (Panadol a Nurofen). Teploměr máme Thermoval duo scan, a jsem s ním moc spokojená. Používám měření na čele, je to rychlé, a oceňuji na něm ještě to, že v noci nemusím dcerku na měření budit.