Hortonova nemoc, jinak též temporální arteritida, je neinfekční zánět postihující hlavně spánkové tepny (mohou být postiženy i jiné tepny hlavy a krku), tj. jedná se o sterilní zánět. Častěji jsou Hortonovou nemocí postiženy ženy. A riziko vzniku nemoci stoupá s věkem. 75letí mají až 50x vyšší riziko než osoby mladší 50 let.
Obsah článku
Příčiny vzniku
Za vznikem nemoci stojí špatná funkce imunitního systému, který reaguje na bílkoviny cévních buněk, jako by byly cizí, tj. útočí na ně. Jedná se tedy o autoimunitní zánět a často provází autoimunitní nemoci, které již v těle probíhají. Může tedy být jejich příznakem, např. může provázet systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritidu atd.
Příznaky
Záněty v cévách se projevují zduřením tepny, které může být i značně bolestivé. A to tak, že se nemohou cévy ani dotknout, spát na postižené straně, učesat se… Pokud je zánět cévy také v blízkosti oka, může vyvolat poruchy vidění, např. dvojité vidění, výpadky vidění atd. Poškození tepen zásobujících oko mohou vést i ke slepotě.
Přítomné jsou také bolesti hlavy. Mnozí pacienti trpí také sluchovými obtížemi ve smyslu pískání, zvonění v uších. Někdy se mohou objevit také bolesti při konzumaci potravy tj. je bolestivé žvýkání, a také mluvení.
Jsou popisovány také neurologické a psychiatrické projevy jako mozkové infarkty, deprese, demence… V okolí cév také prochází nervy, které cévy zásobují krvi, v případě zánětu se snižuje průtok krve a nervy trpí ischemií a může dojít k jejich poškození. Pacienti tedy mohou pociťovat různé typy mravenčení, či naopak necitlivosti, omezení funkčnosti svalů. 
Pacienti mohou pociťovat celkovou únavu, nechutenství, zvýšení teploty atd.
Určení diagnózy:
Diagnostika nebývá složité. Zduření tepny v oblasti spánku a hlavy je viditelné pouhým okem. To však nestačí a je nutné provést potvrzující vyšetření, o jaký typ zánětu se jedná, zda není např. infekční.
Provádí se krevní odběry, tj. žilní krev z žíly loketní jamky. Ve výsledcích se často objevují známky zánětu. Je zvýšené CRP (C-reaktivní protein), často jsou zvýšené hodnoty trombocytů (krevních destiček) a sedimentace.
Pro 100% určení diagnózy je vhodné provést biopsii z postižené tepny, tj. tenkou jehlou odebrat vzorek tkáně a histologicky jej vyšetřit. Toto vyšetření odhalí zánětlivé změny v tkáni, např. infiltraci tkáně imunitními buňkami, imunoglobuliny, poškození tkáně atd.
Terapie Hortonovy nemoci:
Jelikož se jedná o autoimunitní onemocnění, je léčba založená na tlumení nežádoucí reaktivity imunitního systému. Nejčastěji se podávají glukokortikoidy. V případě vážného průběhu, který nereaguje na glukokortikoidy se mohou zvolit imunosupresiva.
