Pojmy jako infarkt či angina pectoris zná pravděpodobně každý laik, ale málo kdo již ví, že tyto choroby jsou formami tzv. ischemické choroby srdeční (ICHS). ICHS řadíme mezi kardiovaskulární onemocnění, která jsou jedním z nejčastějších neduhů postihující lidstvo. ICHS je závažný stav, kdy je z nějakého důvodu narušen přívod krve k myokardu – svalovině srdce. Části srdce tak trpí nedostatkem kyslíku a vzniká hypoxie. Projevem hypoxie je angina pectoris s typickými bolestmi za hrudní kostí. Jestliže je hypoxie extrémní a část srdce se po nějaký čas vyskytne úplně bez kyslíku, dochází k nekróze srdeční svaloviny a vzniká infarkt.
Srdeční ischemie
Srdce (stejně jako kterýkoli jiný orgán) potřebuje ke svému „životu“ a správné činnosti dostatečný přísun kyslíku a živin. Ten zajišťují koronární (též věnčité) tepny, které se různě vinou po povrchu srdce nebo se zanořují přímo do něj, a přináší k srdci krev s potřebným množstvím kyslíku. Jestliže dojde k ucpání či jinému poškození jakékoli z těchto tepen, část srdečního svalu, kterou tato tepna zásobí, zůstává neprokrvena a trpí nedostatkem kyslíku. Tento stav nazýváme ischemie (viz samotný název nemoci). Protože je však srdce vedle mozku nejdůležitějším orgánem našeho organismu, může taková nedokrevnost znamenat vážné ohrožení života. Proto ischemická choroba srdeční stojí až za třetinou všech úmrtí v naší republice.
Příčiny ICHS
ICHS je onemocnění, u nějž je příčina jednoznačně dána a je v podstatě jediná – ateroskleróza, lidově „kornatění tepen“. Ateroskleróza je jev, kdy dochází k ukládání tukových částic do stěn cév, což vede k jejich poškození. Člověk se rodí s hladkými, tenkými, neporušenými a pružnými tepnami, ale již v poměrně mladém věku (kolem 10 let) se ve stěnách tepen vyskytují první lipidové (tukové) proužky, na něž se dále nabaluje množství tukových látek. Po čase vznikají tzv. aterosklerotické pláty, které se vyvyšují dovnitř tepny a tím zhoršují krevní průtok. Do sklerotických plátů se dále ukládá vápník a pláty rostou, až jednoho dne může dojít k úplnému ucpání cévy.
Tukovými částicemi, které se ukládají do cévní stěny a tím ji narušují, je převážně tzv. LDL cholesterol („zlý“ cholesterol, který není odbouráván; ještě se v těle vyskytuje tzv. HDL cholesterol, ten však obtíže nezpůsobuje). Jeho hladina je značně zvýšena při metabolické poruše tuků (hyperlipoproteinémii). Vysoká hladina cholesterolu v krvi je však nejčastěji způsobena naším nešťastným způsobem života – hlavními rizikovými faktory pro vznik ICHS je totiž kouření, vysoký krevní tlak, obezita, nevhodná strava s vysokým obsahem živočišných tuků, stres a také nedostatek pohybu. Problematický je cholesterol i při cukrovce, což je sice onemocnění spojené s cukrem, avšak metabolismus cukrů a tuků jsou úzce spojeny, a proto i diabetici mají často potíže se srdcem.
Angina pectoris
ICHS může dlouhou dobu probíhat bezpříznakově. První obtíže se objevují až v okamžiku, kdy aterosklerotické pláty ve věnčitých tepnách sníží průtok krve natolik, že srdce trpí jejím relativním nedostatkem. To se logicky poprvé projeví při zvýšených nárocích na práci srdce – při námaze. Tehdy se objevuje tzv. stabilní angina pectoris. Jejím příznakem je charakteristická svíravá, pálivá, řezavá bolest za hrudní kostí, objevující se v návaznosti na zvýšenou fyzickou zátěž. Bolest se může šířit do levého ramena a celé levé paže, ale i do krku, břicha či zad na levé polovině těla (tam, kde je umístěno srdce). Tato bolest obvykle mizí do několika minut, kdy pacient uleví v zátěži a zůstane v klidu. Anginu pectoris mohou doprovázet i další obtíže, např. dušnost, bušení srdce, pocení, úzkost, slabost či nevolnost.
Dalším, již závažnějším projevem ICHS, může být tzv. nestabilní angina pectoris. Její příznaky jsou totožné jako se stabilní formou, odlišnost je v tom, že vzniká při akutním zhoršení obtíží, např. pokud se bolest vyskytuje již i v klidu anebo pokud trvá déle jak 5 minut. Za nestabilní anginu pectoris jsou současně považovány i úplně nově zaznamenané potíže způsobené ischemií myokardu. Při podezření na nestabilní anginu pectoris je vždy nutné okamžitě volat záchrannou službu. Pacient je po jejím zásahu hospitalizován na koronární jednotce či na JIP v nemocnici.
Infarkt myokardu
Infarkt myokardu je nejzávažnější formou ICHS. Je to stav, kdy se nad sklerotickým plátem vytvoří krevní sraženina (trombus), která tepnu zcela uzavře a přeruší tok krve. Oblast srdečního svalu zásobená touto tepnou je postižena absolutním nedostatkem kyslíku, a proto odumírá, nekrotizuje. Takto může být postižena buď pouze část stěny myokardu, nebo dochází k rozsáhlým infarktům, které mohou být příčinou toho, že srdce není schopno již dále pracovat (je-li poškozeno přibližně 40 % myokardu). Příznaky infarktu jsou opět stejné jako u anginy pectoris, avšak vystupňovanější a zpravidla déle trvající. Je nutné vždy okamžitě zavolat lékařskou první pomoc. Léčba infarktu spočívá v podávání léků, které rozpustí trombus a uleví pacientovi od bolestí. Dále se zvažuje operační řešení buď v podobě zavedení stentů, které roztáhnou poškozenou cévu tak, aby jí krev mohla znovu neomezeně protékat, nebo v závažnějších případech se přistupuje k operaci, během které se provede tzv. srdeční by-pass.
Zdroj obrázku: červených krvinek