Chcete vědět, kdy se vám ozve notář po úmrtí? Neměli byste se o dědictví samo přihlásit? Jak dlouho dědické řízení trvá? Kdo mi řekne, jaká část dědictví mi připadne? Máme pro vás odpovědi na všechny položené otázky.
Obsah článku
Ale pěkně postupně, kdo je dědic?
Dědicem může být fyzická i právnická osoba, která splňuje podmínky v době úmrtí zůstavitele. Na dědice přechází práva, ale i závazky osoby, která zemřela. Dědit může kromě fyzické osoby i právnická osoba, právnické osoby a v některých případech i stát.
Kdo je nezpůsobilým dědicem?
Dědicem se nemusíte stát v případě, že se dopustíte úmyslného trestného činu vůči zůstaviteli, jeho předkovi, potomkovi nebo partnerovi, případně závržedníhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli. Zůstavitel vám ale takové chování může prominout a vy se tak stanete způsobilým dědicem. Dalším důvodem pro nezpůsobilost je to, že pokud se manžel nebo manželka vůči zůstaviteli dopustí domácího násilí a v době úmrtí zůstavitele již z tohoto důvodu probíhá rozvodové řízení zahájené na návrh zemřelého. Dědit nebudete ani po svém dítěti, v případě, když jste byl jako rodič zbaven odpovědnosti z důvodu zneužívání nebo závažného zanedbávání.
Po smrti
Po smrti každého člověka vždy zůstane nějaká pozůstalost. Pozůstalost není pouze o jmění, ale také dluhy. Tato pozůstalost je potom předmětem dědického řízení. Dědické řízení přitom musí proběhnout i ve chvíli, když po sobě zůstavitel nic nezanechal. Po smrti člověka je vystaven úmrtní list, který potvrzuje úmrtí člověka a vydává se na matričním úřadě podle bydliště zemřelé osoby. Matrika potom informuje příslušný soud, který pověří notáře k vedení dědického řízení. Notáře si nemůžete zvolit. A to z důvodu nestrannosti. Máte-li ale podezření, že notář je nějakým způsobem spjatý s některým z dědiců, můžete podat námitku z podjatosti. Pokud chcete zjistit, který notář má dědické řízení na starost, obraťte se na okresní soud, spádový podle bydliště zemřelého. Na základě jeho jména, data úmrtí, data narození zesnulého zjistíte spisovou značku dědického řízení a notáře, který byl vedením řízení pověřen.
Zhruba za měsíc
Zhruba za měsíc, co je notář pověřen dědickým řízením předvolá jednoho z dědiců k tzv. předběžnému šetření. Zpravidla to je dědic, který je dobře obeznámen s rodinnými a majetkovými poměry zemřelého a často je to ten, který zařizoval pohřeb. tento dědic pak poskytne notáři základní informace o dalších dědicích a majetku zemřelého. Notář má také za úkol zjistit, jestli neexistovala závěť nebo dědická smlouva. Pokud ne, bude se dědit na základě zákonné posloupnosti.
Samozřejmě, že nemusí být vždy vše, co řekne dědic pravda. Po předběžném šetření si musí notář informace ověřit a zjistit další skutečnosti. Bude hledat případnou uloženou závěť, dědickou smlouvu nebo listinu o vydědění některého z dědiců. Také si musí potvrdit dědice v centrální evidenci obyvatel. Na katastru nemovitosti si potom prověří nemovitý majetek. U bank a pojišťoven zjistí zůstatky na účtech a v případě, že šlo o důchodce, ověří si na ČSSZ skutečnosti ohledně výplaty důchodu. Může požádat o informace kohokoliv jiného, a ten mu musí vyhovět a poskytnout součinnost.
Pak notář …
Potom, co má notář k dispozici všechny potřebné informace o dědictvích i majetku, nařídí koneční jednání, na které pozve všechny dědice. Dochází k tomu obvykle za 2-3 měsíce po skončení předběžného šetření. Předvolání přitom musí být dědicům doručeno alespoň 10 dnů před zahájením konečného jednání. Na tomto jednání jsou dědici poučeni o tom, že kromě majetku na ně mohou přejít i dluhy. Takže jsou i poučeni o možnosti odmítnutí dědictví. Důvodem odmítnutí mohou být velké dluhy zůstavitele. Dědictví není možné přijmout s výhradami, buď ho přijmete jako celek nebo ho jako celek odmítnete. Pokud měl zůstavitel dluhy, dědic je povinen tyto dluhy uhradit pouze do výše nabytého dědictví.
