Domů Nemoci ORL Kesonova nemoc, dekompresní nemoc

Kesonova nemoc, dekompresní nemoc

Kesonova nemoc je také známá jako dekompresní nemoc. Jsou jí postiženi hlavně potápěči, neboť je dána náhlým a velkým poklesem tlaku v okolí. K tomu dochází např. při rychlém vynoření z velkých hloubek. Stav může být velmi nebezpečný a vést i ke smrti.

Příčiny:

Příčinou vzniku kesonovy nemoci je to, že je člověk vystaven změně tlaku okolního prostředí. Ta je náhlá a výrazný. Tlak musí poklesnout.

Nejčastěji se to stává u potápěčů, kteří se potápí do velkých hloubek, kde je vysoký tlak, jemuž jsou vystaveni. Pokud se vynořují rychle, tj. rychle stoupají k hladině, nestačí se adaptovat na změnu tlaku, který se směrem k hladině snižuje. Vysoký tlak na tělo se projeví zvýšenou rozpustností plynů v organismu, jedná se hlavně o dusík. Nárůst koncentrace dusíku může vést k narušení vědomí, způsobit změny nálad, ale také vést k bezvědomí a smrti. Během vynořování, tj. poklesu tlaku, se plyny, které byly rozpuštěny v tkáních, opět mění v plyn a vytváří se bublinky, které poškodí tkáně.

K podobnému efektu může dojít také v letadle, ve velké výšce, pokud selže přetlakový systém. Tento systém udržuje vyšší tlak v letadle než v okolním vzduchu.

Příznaky:

Vzhledem k tomu, že bublinky plynů vznikají ve všech tkáních, jsou projevy velmi různorodé.

  • Nejvýraznější jsou bolesti svalů a kloubů
  • Slabost
  • Vyrážky na kůži
  • Bolesti hlavy
  • Závratě, motání hlavy
  • Epileptické záchvaty
  • Změny a poruchy vědomí
  • Smrt

Druhy kesonovy nemoci:

V odborném prostředí jsou rozeznávány dva typy dekompresní nemoci.

Typ I:

V tomto případě není postižený ohrožen na životě, jedná se o lehčí formu. Ale i tak je mnohdy nutná terapie v hyperbarické komoře, tj. rekomprese.

  • U této formy dominují bolesti kloubů a svalů. Nejpostiženější jsou klouby ramenní, loketní, kyčle a také klouby na rukou. To je dáno rozepětím plynu v omezeném prostoru kloubního pouzdra.
  • Objevují se také vyrážky v oblasti ramen, přední straně hrudi, popř. břicha. Nejčastěji jsou to červené mapovité fleky.
  • Mohou však být postiženy také mízní uzliny, kdy dochází k jejich zvětšení, které nebývá výrazně bolestivé.
  • Nebezpečné je potom ovlivnění srdce, kdy může dojít k narušení srdečního rytmu.

Typ II:

Tento typ je řazen mezi těžké formy a vždy je nutná rekompresní léčba, neboť je zde riziko úmrtí pacienta. U těchto pacientů se často objevují plicní obtíže, které se projevují bolesti za hrudní kostí hned v době po vynoření. Bolest je horší v nádechu. Pacient se dusí, má záchvatovitý dráždivý kašel, bývá též vykašlávání krve. Bez rekomprese pacient umírá. V plicním řečišti totiž dochází k mikroembolizaci bublinkami plynného dusíku a poté také vznikají klasické krevní sraženinky.

U některých pacientů se také objevují neurologické příznaky, které mohou vést ke smrti, to je spojené s nedokrvením nervové tkáně. I v cévách, které zásobují nervový systém dochází k uzávěrům vinou bublin plynu.

Léčba:

Lehké případy není nutné řešit. V těžších případech jen nutné zajistit přísun kyslíku a tekutin a transport do hyperbarické, tj. přetlakové, komory, zde je pacient znovu ve vyšším tlaku, takže se bubliny plynu opět rozpustí v tkáních. Přetlak se pak pomalu snižuje.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here