Konfabulace je příznakem různých poruch paměti, kdy vymyšlené vzpomínky zaplňují případné mezery v paměti. Za termínem konfabulace stojí německý psychiatr Karl Bonhoeffer, který tento název použil vůbec poprvé v roce 1900.
Obsah článku
Karl Bonhoeffer
Použil ho k popisu situace, kdy člověk dává falešné výpovědi nebo odpovědi, které mnohdy zní až fantasticky nebo jsou jednoduše vymyšlené. Zní to zpočátku jako, že prostě ten člověk lže, ale není tomu tak doslova, u konfabulace je totiž rovněž ovlivněna i paměť. Jde tedy o upřímné lhaní.
O čem je konfabulace
Člověk s konfabulací má ztrátu paměti, která ovlivňuje jeho uvažování. Podvědomě si tak vytváří příběhy, které tu ztrátu paměti nahrazují. Neuvědomují si, že to není pravda. Nemají o tom, co říkají vůbec žádné pochybnosti. A to i přesto, že všichni v okolí ví, že to není pravda.
Proč lidé konfabulují
Někdy si člověk konfabulací vymýšlí pouze malé příběhy, aby zaplnili mezery v paměti. Označováno to je za konfabulaci trapnosti. Jiní mohou vyprávět propracované příběhy známé jako fantastické konfabulace.
Konfabulace není nemoc, ale příznak
Konfabulace není poruchou sama o sobě, je příznakem nějaké jiné základní poruchy. Lékaři stále pracují na přesném definování konfabulace a porozumění mozkovým změnám, které ji způsobují.
Co způsobuje konfabulaci?
Poruchy paměti, úrazy, poruchy duševního zdraví. Velmi často souvisí s poškozením čelních laloků a corpusu calossu. Způsobit ji může: schizofrenie, traumatické poranění mozku, Korsakoffův syndrom, Alzheimer, demence, Parkinson, Antonův syndrom, anosognosie po hemoplegii, syndrom split-brain.
Diagnostika
Diagnostika je hodně položená na psychologickém a psychitrickém vyšetření, kde se provádí testy k vyprovokování spontánní konfabulace nebo se zkoumají chyby zkreslení v paměti jedince. K tomu se pak používají různé testy. Jde třeba o seznam Deese-Roediger-McDermott, kdy účastnici poslouchají zvukové nahrávky několika seznamů slov na nějaké téma a pak jsou požádání, aby si ta slova ze seznamu vybavili. Pokud si vzpomene na kritické slovo, které v seznamu nebylo je to považováno za konfabulaci. A pak tu jsou i testy na rozpoznávání, volné vyprávění a podobně.
Léčba konfabulace
Léčba konfabulace se obvykle zaměřuje na řešení základní poruchy. Existují i psychoterapeutické techniky, které tento symptom dokáží napravit. Jde hlavně o kognitivní rehabilitaci, kde se přeučují kognitivní dovednosti. To může zahrnovat zpochybňování věcí, které někdo říká a zvážit odpověď ve stylu: “nejsem si jistý” nebo jednoduše “nevím”. Patří sem i vedení deníku a mít nějakého člena rodiny, který v tom pomůže.
Výzkum
I když bylo v posledních letech dosaženo velkého pokroku v chápání problému konfabulace, stále se máme ještě co učit. Spousta věcí se toho stále ještě neví.
