Kortikoidy jsou synteticky vyráběné chemické látky, které se používají především k léčbě alergií a dalších autoimunitních onemocnění, a které se vyznačují velmi vysokou účinností. Bohužel po jejich vysazení často dochází k návratu obtíží. Další nevýhodou užívání léků s obsahem kortikoidů jsou jejich vedlejší nežádoucí účinky.
Kortikoidy x kortikosteroidy
Kortikoidy se vyznačují stejnou strukturou jako kortikosteroidy (kortikosteroidní nebo též kortikoidní hormony), což jsou hormonální látky syntetizované z cholesterolu, které přirozeně vznikají v kůře nadledvinek a jsou důležité pro celou řadu tělesných funkcí. Nejvýznamnějším kortikosteroidem vznikajícím v lidském těle je hormon kortizol, který ovlivňuje především metabolismus cukrů, dále pak tuků a bílkovin. Kortizol je známý svým protizánětlivým a protialergickým účinkem a schopností ovlivňovat imunitu. Právě těchto vlastností se využívá ve farmacii, kde se synteticky připravují látky se stejnou strukturou jako kortikosteroidy – kortikoidy.
K čemu se používají
Kortikoidy se používají při léčbě celé řady onemocnění. Podávají se zejména pacientům trpícím alergiemi a dalšími autoimunitními nemocemi, například při léčbě alergické rýmy nebo akutního ekzému, protože tyto léky mají schopnost potlačovat nežádoucí autoimunitní reakce organismu. (Autoimunita je stav, při kterém složky imunitního systému reagují na struktury vlastního organismu, v důsledku čehož jej poškozují.) Další indikací k použití léků s obsahem kortikoidů je astma, revmatoidní artritida, Crohnova choroba a další.
Formy léků
Léky obsahující kortikoidy mají několik forem, jedná se o tablety, masti a inhalační léky. K perorálnímu užívání kortikoidů se přistupuje v případech, že jsou autoimunitní reakce zaměřené proti některému z vnitřních tělních orgánů, například proti tenkému střevu. Masti se aplikují zejména ke zmírnění svědění v případě atopické dermatitidy (atopického ekzému), inhalační léky se uplatňují při léčbě astmatu. Výhodou inhalačních kortikoidů je, že je jejich užívání spjato s minimálními vedlejšími účinky, neboť působí pouze v daném místě.
Proč se po vysazení vrací obtíže
Největší předností kortikoidů je extrémně vysoká účinnost. Kortikoidy zabírají tam, kde většina ostatních léků selhává. Jakmile jsou pacientům, například v případě atopické dermatitidy, nasazeny kortikoidy, během krátké doby dochází ke zlepšení obtíží. Problém však je, že kortikoidy samotnou nemoc neléčí, nýbrž pouze potlačují autoimunitní reakci organismu, což znamená, že pokud dojde k jejich vysazení, obtíže se velmi často vracejí, v některých případech dokonce ještě s větší intenzitou. Z tohoto důvodu je třeba vysazovat léky postupně.
Nežádoucí vedlejší účinky
Bohužel vysoká účinnost kortikoidů je vyvážena celou řadou závažných nežádoucích účinků. Prvním nešvarem je, že při užívání kortikoidů dochází k celkovému potlačení přirozených reakcí imunitního systému, což se projevuje mimo jiné zvýšenou náchylností pacientů k běžným infekčním onemocněním, ale i k tak závažným zdravotním problémům, jako jsou onkologická onemocnění.
Pro souhrn nežádoucích reakcí na organismus, k nimž dochází v případě nadměrného a dlouhodobého užívá kortikoidů, se používá termín Cushingův syndrom. V jeho rámci dochází k hromadění tělesného tuku v některých partiích (zejména v oblasti břicha a obličeje – typickým příznakem Cushingova syndromu je právě kulatý obézní obličej ve tvaru měsíce), ke zvyšování krevního tlaku a krevního cukru v krvi (pacienti jsou tak náchylnější ke vzniku diabetu druhého typu), k osteoporóze a hrubnutí hlasu. Dále dochází k poškozování kůže (její vrstva se postupně ztenčuje a je náchylnější k poranění) a k blokaci ochranného hlenu v oblasti žaludku, což může vést k rozvoji žaludečních vředů.
Foto: Freeimages.com
