Kost radličná, latinský název vomer, je jednou z kostí, které tvoří lebku. Jedná se o tenkou nepárovou kost, která připomíná rádlo a nachází se v nosní dutině. Její svislý průběh ji rozděluje na pravou a levou stranu, je součástí nosní přepážky.
Stavba kosti radličné:
Na kosti radličné rozeznáváme hlavní dvě části, přední část zasahuje do nosní dutiny a je pokryta sliznicí, jsou v ní otvory pro nasopalatinní (oblast horního patra) nervy a cévy. Ze zadní části vystupují dvě symetrické lamelové prodloužené části, které směřují šikmo vzhůru. Tyto části se nazývají alae vonieris a kost radličná se jimi spojuje s kostí klínovou. Spoj mezi těmito dvěma kostmi se jmenuje schindylesis. Kost radličná se vepředu napojuje na kost čichovou a spodní část je spojená s tvrdým patrem.
Nemůžeme opominout ani spodní část kosti, která naléhá na tvrdé patro, tedy na horní čelist. 
Vývoj kosti radličné:
Kost radličná se začíná vyvíjet ve druhém měsíci těhotenství. Vomer se vyvíjí jako chrupavčitá tkáň, která postupně osifikuje, tj. „zkostnatí“ a napojí se na okolní kosti. Tento proces se táhne až do věku 20 až 30 let.
Kost se během vývoje často vychyluje na pravou nebo levou stranu a s tím se vychyluje i nosní přepážka.
