Kounisův syndrom je vzácně se vyskytující akutní koronární syndrom, připomínající srdeční infarkt, vyvolaný alergickou či silnou imunitní reakcí, např. na různé látky či léky.
Obsah článku
Příčiny vzniku:
Za vznikem Kounisova syndromu patrně stojí aktivace imunitních buněk, které hrají zásadní roli v alergických reakcích, tj. mastocytů (žírných buněk). Ty po aktivaci uvolňují mnohé substance, které vedou ke stažení cév, včetně těch srdečních, navíc se mohou poškodit aterosklerotické plaky v těchto cévách. To vede k omezení až zastavení průtoku krve cévami. Krev zásobuje srdeční sval kyslíkem a živinami, které pak náhle chybí a může dojít k poškození srdečního svalu.
Alergickou reakci, která vede ke Kounisovu syndromu, nejčastěji vyvolávají léky např. aspirin, dipyron, některá anestetika, antibiotika, látky omezující srážení krve (heparin), antivirotika, kontrastní látky, hmyzí či hadí jedy a mnoho dalších.
Příznaky Kounisova syndromu
Příznaky, které provázejí Kounisův syndrom, jsou soustředěni na srdečně-cévní soustavu. Mohou se u jednotlivých pacientů výrazně lišit. Nejčastěji mají podobu akutního koronárního syndromu, tj. srdečního infarktu či akutního záchvatu anginy pectoris.
- Náhle vzniklé bolesti na hrudi
- Vyzařování bolesti do levé ruky, krku, mezi lopatky
- Pocení
- Zarudnutí
- Nevolnosti
- Dušnost
- Zpomalení či zrychlení srdeční akce (bradykardie, tachykardie)
- Pokles krevního tlaku
- Srdeční infarkt
- Srdeční zástava až smrt
Tuto srdečně-cévní odpověď mohou provázet také jiné příznaky, které ukazují na alergii, např. otoky, a to včetně jazyka a obličeje, vyrážka, dušnost, průjem, zvracení…
Diagnostika Kounisova syndromu:
U pacientů s Kounisovým syndromem se při prvním výskytu srdečních obtíží provádí vyšetření, která jsou typická u lidí s “klasickým” srdečním infarktem.
Základním vyšetřením je EKG, rentgenový snímek hrudníku, ultrazvuk srdce a vyšetření krve na působky, které odrážení poškození srdečního svalu, např. troponin.
Dále se může provést také angiografie, zda nejsou cévy uzavřeny z důvodu přítomnosti krevní sraženiny či ateromového plátu.
Všechna tato vyšetření mohou být v pořádku, v případě, že je srdeční záchvat spojený s Kounisovým syndromem mírnější. U závažnějších, kdy je nedokrevností poškozen srdeční sval, se zvyšují hladiny např. troponinu.
Vyšetření, která potvrdí Kounisův syndrom, jsou zaměřená na potvrzení alergické reakce a aktivace mastocytů. V krvi se hodnotí hladiny tryptázy, histaminu, imunoglobulinu E, srdeční enzymy, troponiny. Tato vyšetření mohou být doplněna magnetickou rezonancí s kontrastem nebo jednofotonovou emisní výpočetní tomografií (SPECT), která může odhalit nedokrevnost srdečního svalu, i když jsou srdeční cévy v pořádku. Nejsou v nich uzávěry.
Léčba
V léčbě Kounisova syndromu je důležité zaměřit se na předejití aktivace mastocytů, tj. spuštění alergické reakce. Podávají se tedy antihistaminika a léky stabilizující mastocyty. V případě srdečního záchvatu se podávají léky na podporu srdce a roztažení cév.
